V tiskařské dílně je pořádný zmatek. Je potřeba stihnout vytisknout letáky z nové zakázky do konce dne. Mistr se tak může přetrhnout, aby vyryl text do dřevěné desky včas a co nejlépe. Jinak výsledek nebude čitelný a dřina přijde vniveč. Píše se rok 1445 a lidstvo co nevidět potká zásadní technický pokrok.

V témže roce jistý tiskař Johannes Guttenberg ze Štrasburku dojde k zásadní myšlence, o které se domnívá, že z něj udělá úspěšného podnikatele. Nejen to – udělá z něj průkopníka významného objevu.

Nějakou dobu se ještě zabývá svými plány a v roce 1448 odcestuje do města Meinz, kde si od svého švagra vypůjčí větší obnos peněz. Sám je totiž na mizině, protože do svých předchozích nápadů investoval nemalé jmění.

Nevrátila se mu tehdy ani koruna, ale tentokrát je to jiné. Cítí to doslova v kostech.

Stará čínská metoda

Již ve starověké Číně existují tiskařské destičky, které fungují podobně, jako dnešní bramborová tiskátka. Do dřeva tiskař vyryje znak, natře jej barvou a obtiskne na papír. Tato technika má však mnoho nevýhod.

Vyrýt celý text trvá pochopitelně dlouho a pro každou novou práci je třeba nových destiček. Kromě toho velmi záleží na preciznosti rytce. Snadno se může stát, že je text nečitelný.

Kromě toho se takto dá pracovat v Číně, kde jeden znak znamená jedno slovo či frázi. Pro Evropské použití je to značně nepraktické, a tak se této metody využívá jen v krajních případech.

Velmi mnoho dokumentů je stále přepisováno ručně, což stojí mnoho úsilí, času a peněz. A právě tohle se Guttenberg rozhodne změnit.

Kovové litery

Dosavadní tiskařský lis totiž Guttenberg doplní o rozebíratelnou předlohu, jinými slovy nechá odlít mnoho liter, ze kterých pak do speciální destičky skládá výsledný text. Ty se dají používat opakovaně a není nutné pokaždé ručně vyrýt text.

Kromě toho jejich kovové provedení vede ke zvýšení čitelnosti, slitiny na rozdíl od dřeva nejsou porézní a nemění tvar.

Metoda se ukáže být úspěšnou, a tak si vynálezce od mecenáše Johanna Fusta vypůjčí 800 guldenů na rozjezd velké tiskařské dílny. A právě to předznamená jeho další nepříznivý osud.

Z objevitele nikým

Přestože se vše podaří jak má a Guttenbergovi se začne dařit, zvláště poté, co jeho dílna vytiskne sérii Biblí, které jdou doslova na dračku, objeví se problémy.

Jeho podporovatel Fust jej totiž nařkne, že částka, kterou tiskaři vypůjčil, nebyla použita v souladu se smlouvou, a tak dá celou záležitost k soudu. Ten mu dá za pravdu, a proto se soudním příkazem stane majitelem veškerého vybavení dílny.

Guttenberg oproti tomu zkrachuje. Co se s ním stane dál, se přesně neví. Nejspíše se stane společníkem v některé menší tiskařské dílně, zatímco jeho vynález se postupně rozšiřuje do celého známého světa.

Umožní tak vznik denního tisku a knihy se stanou finančně dostupnějšími pro celou společnost.