Pro někoho je symbolem francouzské revoluce heslo „Volnost – rovnost – bratrství,“ pro jiné je tato významná dějinná událost právě spojena s francouzskou královnou – gilotinou.

Podobné mechanismy však státní moc používala již mnohem dříve. V Nizozemsku se mechanická sekera objevila již během 13. století. V italské Neapoli o století později podobným nástrojem popravovali zloděje. Popravčí nástroje, podobné gilotinám, bychom našli i v Anglii, ve Skotsku, v Německu a některé prameny ukazují, že i na našem území.

Gilotinu, která vešla do historie, navrhl lékař Joseph Ignace Guillotin a jeho kolega doktor Louis. Paradoxně, Guillotin byl pro zrušení absolutního trestu a věřil, že humánnější a méně bolestivá metoda výkonu trestu je prvním krokem k jeho definitivnímu zrušení.

Guillotin také usiloval, aby na popravy chodilo méně lidí a rodin s dětmi. Exekuce byly totiž oblíbenou lidovou zábavou: „Při každé popravě tiskl nespočetný lid, aby se na ni díval. Nával byl takový, že občas došlo ke zmrzačení lidí a zadušení koní,“ popisují dobové kroniky. Ostatně, kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby popravy byly veřejné i v současnosti…

Podle Guillotinova názoru měly být popravy soukromou a individuální záležitostí. Legenda praví, že Joseph Ignace Guillotin zemřel také pod gilotinou, ve skutečnosti však bylo příčinou jeho smrti rameno, postižené nežity.