Tento medicínský obor diagnostikuje a léčí velice široké spektrum obtíží a chorob celého zažívacího traktu. Tedy trávicí trubice od jícnu po řitní otvor a dvě velké a k životu nezbytné žlázy: játra a slinivku břišní, které vytvářejí enzymy a k fungování trávicí trubice neoddělitelně patří.

Naprostá většina obtíží zažívacího traktu je spojena s nevolnostmi, říháním, bolestmi břicha, obtížemi s přijímáním potravy i jejím vyměšováním. V lepším případě si za řadu z nich můžeme sami – nevhodnými stravovacími návyky, obezitou a všudypřítomným stresem.

Značná část obtíží je dána zhoršenou imunitou. Nebezpečím je, že řada závažných nemocí zažívacího traktu se nedemonstruje specifickými potížemi, tedy je může nemocný dlouho přehlížet a zlehčovat. Což se rozhodně nevyplácí a pouhé léky na bolest nejsou řešením, je třeba návštěva gastroenterologie.

U jícnu (válcovitá trubice dlouhá 25 centimetrů s průměrem 1,5 cm se dělí na hrtanovou, hrudní a břišní část) se nejčastěji objevují záněty sliznice jícnu, pálení žáhy, reflux, kdy se vrací strávené jídlo z žaludku zpět, ale i jícnový vřed, při němž hrozí krvácení a protržení stěny jícnu.

Zhoubný nádor patří ke vzácným onemocněním (0,7 % všech typů) a až 4x častěji postihne muže. Na nemoci jícnu může upozorňovat bolest na hrudi a zvýšená kazivost zubů. U refluxu se obvykle nasazují léky na snížení tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku, u zánětů antivirotika a antimykotika, ať už je příčina onemocnění jakákoliv, vždy by mělo dojít k dietní úpravě stravy.

Žaludek – vakovitý, dutý orgán – mechanicky (segmentačními pohyby) a chemicky (enzymy) zpracovává přijatou potravu. Jeho bolestivost patří mezi symptomy, je potřeba hledat příčiny. K nejčastějším patří překyselení (dyspepsie žaludku), poškození trávicího traktu, otrava jídlem či alkoholem, dlouhodobé a nadměrné užívání léků či závažné onemocnění.

K nim patří žaludeční a dvanácterníkové vředy, gastritida (zánět žaludku), žlučníkové kameny, Crohnova choroba, celiakie, rakovina žaludku.

Játra – největší orgán těla váží kolem 1500 g a představuje asi 2 % hmotnosti lidského těla. Jsou zároveň centrálním orgánem látkové výměny (metabolismu) – hrají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Tato trávicí žláza produkuje žluč, zároveň je i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Ukládají se v nich glykogen, železo a některé vitamíny a minerály, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu. V klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Selhání jaterních funkcí je život ohrožující stav, rychle dochází ke zhroucení vnitřního prostředí organismu, objevují se otoky, ascites, krvácivé stavy a poruchy funkce mozku.

Naši populaci trápí dvě základní diagnózy, které vedou ke vzniku cirhózy: poškození jater alkoholem a poškození nadměrným ukládáním tuku. Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 % populace a až 75 % pacientů s cukrovkou, která je velice rozšířenou civilizační nemocí a je skrytou hrozbou do budoucna.

Poškození jater se vyvíjí pomalu, často desetiletí, ale u části pacientů nevyhnutelně přechází do stadia jaterní cirhózy či rakoviny jater. Problém je, že většina pacientů o své jaterní chorobě neví.

Přitom vyšetření je velmi jednoduché, je součástí ultrazvukového vyšetření.

Poškozená játra nadměrnou konzumací alkoholu má v ČR asi 8 % populace. Diagnostika a naprostá abstinence jsou jedinou možností, jak postup nemoci zpomalit a celý proces selhávání jater zastavit či oddálit.

Samozřejmě se mohou objevit i další závažná onemocnění jater jako jsou nádorové choroby tohoto orgánu.

Slinivka břišní neboli pankreas je plochý, nepárový orgán uložený hluboko v dutině břišní. Tento životně důležitý vnitřní orgán má protáhlý tvar, měří 12 až 16 centimetrů a váží 60 až 90 gramů. Naprostá většina její tkáně vytváří enzymy štěpící cukry, tuky a bílkoviny.

K aktivaci enzymů dochází v tenkém střevě, kde podpoří rozklad živin na látky, které je tělo schopné vstřebat. Pouze 1,5 % objemu pankreatu tvoří buňky, které produkují důležité hormony jako inzulin a glukagon.

Zatímco inzulin snižuje hladinu cukru v krvi, glukagon ji naopak zvyšuje. Společně se podílí na udržování správné koncentrace glykémie (hladina glukózy v krvi).

Slinivka pracuje doslova do posední chvíle, o čemž svědčí i skutečnost, že teprve v situaci, kdy poškození zasáhne více než 90 % objemu orgánu, pocítí nemocný obtíže. Nadýmání, nutkání ke zvracení a silné bolesti břicha.

Jedná se buď o pankreatitidu (zánět slinivky) nebo nádor. Akutní zánět slinivky břišní trápí nejčastěji muže ve věku 30-50 let, stále častěji se posouvá do mladších věkových skupin. Za 80 % akutních zánětů slinivky je zodpovědná buď nadměrná konzumace alkoholu nebo výskyt žlučových kamenů, které blokují žlučový vývod.

Na vině však bývá také zvýšený příjem tučného jídla, tupý úder do břicha či jiné onemocnění (tuberkulóza, spála, syfilis). Cronický zánět slinivky břišní (chronická pankreatitida) představuje dlouhodobé onemocnění, při němž dochází k postupné přeměně zdravé tkáně slinivky v tuhé vazivo.

Akutní zánět slinivky vyžaduje rychlou lékařskou pomoc a hospitalizaci, protože tento život ohrožující stav může během několika hodin způsobit i smrt pacienta.

Přesný mechanismus vzniku pankreatitidy prozatím není známý, ale důležitou roli zde hraje genetika. Riziko rozvoje zánětu slinivky břišní stoupá u pacientů, kteří se potýkají se žlučovými kameny, trpí nádorem jiného orgánu dutiny břišní nebo se karcinom vyskytl u někoho z rodiny.

Mezi další rizikové faktory patří vyšší konzumace alkoholu, kouření, obezita, virové infekce, úrazy nebo třeba operační výkony v oblasti slinivky. V posledních letech stoupá v populaci i výskyt rakoviny slinivky.

České republice jí onemocní cca 15–20 pacientů na 100 000 obyvatel. Až 80 % karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stádiu, kdy pacienti mají metastázy v jiných orgánech, především v játrech či na plicích.

Je to dáno tím, že se tato zhoubná nemoc léta neprojevuje žádnými varovnými příznaky. Proto patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec, pouze asi 1 % pacientů přežije 5 let po stanovení diagnózy a ostatní do jednoho roku.

Česká republika je ve výskytu rakoviny slinivky na 6. místě v Evropě.