Spát a přitom se učit. Sen všech studentů. A také geniální způsob jak vytáhnout peníze z kapes důvěřivců. Vymyslel ho český rodák.

Nahrávky, které slibují, že zatímco budete spát, naučí vás co potřebujete, od francouzštiny po karate, se prodávají už devadesát let. A to přesto, že vědci už před sedmdesáti lety prokázali, že nefungují.

Český Lojza doběhne Ameriku

Na počátku je Alois Benjamin Saliger (1880-1969), rodák z Bartošovic v Orlických horách. Jako mladý muž emigruje do USA, kde to nejprve zkusí jako majitel lodní společnosti Saliger Ship Salvage Company.

Asi to není křišťálově čisté podnikání, jak dokazuje obvinění z podvodu v roce 1919. Pochopí, že tudy cesta k bohatství nevede a zkusí to jinak. V roce 1927 přichází s „převratným“ vynálezem, který si nechá patentovat jako Controlled Suggestion Machine.

Jde v podstatě o Edisonův fonograf s časovým spínačem, který spustí nahrávku v době, kdy zájemce o poučení spí.

„Bylo prokázáno, že přirozený spánek je totožný se spánkem hypnotickým, a jde tedy o dobu, kdy je podvědomí nejvíce vnímavé,“ tvrdí Saliger a slibuje, že jeho přístroj zařídí majiteli bohatství, sebevědomí i lásku a obdiv žen.

Spolehlivost přístroje má potvrdit nejen lékařské dobrozdání, ale také cena. Ta se totiž v roce 1929 pohybuje kolem 235 dolarů, což by dnes odpovídalo částce 77 000 korun.

V ceně jsou tři voskové válce s nahrávkami nazvanými Prosperita, Dvoření a Rozšíření života. Sugestivním hlasem je namluví sám Saliger. „Jsem úspěšný a bohatý. Peníze po mě touží a přicházejí za mnou.“ U Saligera to jistě platí.

Podle reportéra New Yorker totiž „vysoký ztepilý muž s pronikavýma očima“ do roku 1933 prodá 2500 přístrojů. Což je zisk kolem 190 milionů korun.

Úspěšný i když nefunguje

Psychofon má úspěch a později je možno dokupovat další válečky. Nakonec je v nabídce 15 titulů, jeden dokonce ve španělštině.

Největší zájem je samozřejmě o ty, které mají zvednout sebevědomí nebo konto, a pak samozřejmě nahrávka, která má zaručit štěstí v lásce.

„Díky mému přístroji si našlo partnera již padesát zákazníků,“ holedbá se Saliger v jedné z reklam, ale takticky mlčí o tom, kolik si jich partnera nenašlo.

Ani nemohlo, protože už v roce 1956 možnost podprahového učení prověří experti Charles Simon a William Emmons s jednoznačným závěrem: „Vystavit pokusné osoby během spánku výukovým materiálům nemělo žádný zřejmý účinek.

Možnost učení během spánku není pravděpodobná.“. Proto také dnes nic podobného nevyužívá armáda, školství, ani jiné vzdělávací instituce. Výzkum přesto pokračuje. Naposledy v roce 2014, kdy se tým Maren Cordiové z univerzity v Curychu zaměří na období tzv.

Paradoxního spánku (REM fáze spánku, kdy se mozek chová jako by člověk bděl). Ani tentokrát se nepotvrdí, že by se člověk mohl ve spánku něco naučit. Jak píše ve své knize forenzní psycholožka Julia Shawová (*1987):

„Jediní, kdo bohatnou na produktech podprahové výuky typu „prospi se k úspěchu“ jsou lidé, kteří je prodávají.“ Důvod je prostý. Ke vstřebávání informací a jejich uložení do paměti je zapotřebí soustředěná pozornost, a ta je možná pouze v bdělém stavu.

Dodnes se najdou důvěřivci

Podobné nahrávky se prodávají i dnes.

Jen mobilních aplikací k hypnotické výuce jazyků, nahrávkami pro hubnutí, proti stárnutí nebo k odvykání od kouření, existuje přes 1500. Už to nestojí tisíce dolarů, ale jen pár korun, maximálně stokorun, výsledek je však stejný. Nulový.

Přesto se stále najdou lidé, kteří věří, že zaplatí, několikrát se vyspí, a budou umět francouzsky, získají sebevědomí nebo budou vědět jak vydělat miliony.