Domů     Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka
21.1.2021

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty snazší a bezpečnější. Možné to bude i díky brněnské firmě SAB Aerospace, která aktuálně pracuje na projektu Biomission 2019.

Projekt připravovaný pro Mezinárodní vesmírnou stanici a realizovaný se švýcarským podpůrným centrem Evropské kosmické agentury pro astronauty BIOTESC obsahuje tři experimenty:

URINIS-A, Human Bone Marrow Model a Xenopus A/B. Cílem experimentů je získat výsledky přínosné nejen pro samotné astronauty, ale i pro lidi na Zemi. Let experimentů do vesmíru je naplánován už na rok 2023.

Významný posun při cestování do vesmíru přinese i poslední z experimentů URINIS-A, jehož cílem je zjistit, jak můžeme efektivněji recyklovat lidskou moč a měnit ji na živný roztok pro pěstování rostlin.
Významný posun při cestování do vesmíru přinese i poslední z experimentů URINIS-A, jehož cílem je zjistit, jak můžeme efektivněji recyklovat lidskou moč a měnit ji na živný roztok pro pěstování rostlin.

Vše je jednou poprvé

Vůbec poprvé se podařilo brněnské firmě SAB Aerospace získat přímý kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou na kompletní výrobu a zajištění hardwaru (kartuší) pro tři experimenty, které už za tři roky odletí na ISS do evropského modulu Columbus.

SAB Aerospace má v současnosti bohaté zkušenosti s výrobou konstrukcí pro kosmické projekty, nyní ke konstrukcím dodá i adekvátní software a elektroniku, tedy komplexní řešení.

Důraz při výrobě klade zejména na snadnou obslužitelnost, aby astronaut, který přístroj nikdy předtím neviděl, pochopil, jak s ním má pracovat během deseti minut.

Cílem je vytvořit uzavřený systém, který umožní pěstovat fotosyntetizující rostliny či řasy (biomasu) jako zdroj potravy a kyslíku a využívat odpadní produkty lidského bytí - tedy moč a oxid uhličitý, který vydechujeme.
Cílem je vytvořit uzavřený systém, který umožní pěstovat fotosyntetizující rostliny či řasy (biomasu) jako zdroj potravy a kyslíku a využívat odpadní produkty lidského bytí – tedy moč a oxid uhličitý, který vydechujeme.

Na prvních zjednodušených prototypech zařízení, která odletí do vesmíru, pracují v laboratořích SAB Aerospace právě v těchto dnech. Tyto tzv. redukované modely budou sloužit k dalšímu testování, při kterém se ověří, jak schránky vyhovují biologickým vzorkům.

Cílem je zjistit, jak zařízení dále upravit tak, aby bylo pro vzorky co nejpřívětivější a cesta do vesmíru pro ně co nejvíce pohodlná. „Modely od nás budou odcházet do vědeckých laboratoří již koncem ledna.

Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí na konstrukci raket nebo sond, pro nás představuje stavba tohoto přístroje další výzvu. Samotné zařízení je totiž velmi drobné a některé součástky vyžadují práci pod mikroskopem.

Například jedna taková součást má velikost lidského nehtu a ta je dále složena z dalších 11 mini součástek,” objasňuje Petr Kapoun, CEO SAB Aerospace.

Hledání nesmrtelnosti

Téměř polovina členů posádky ISS se potýká podle dosavadních zjištění s problémy s imunitou. Ve stavu beztíže se neaktivuje imunita, a proto může být pro astronauty velkým rizikem i obyčejné nachlazení.

Při sebemenší nemoci se tak musí astronauti okamžitě vrátit zpět na Zem, jinak hrozí, že by mohli mít ve vesmíru vážné zdravotní komplikace.

Pochopit, proč imunita ve stavu beztíže přestává fungovat, pomohou vědcům experimenty Human Bone Marrow Model a XENOPUS A/B.

Pěstování rostlin nebo řas by navíc umožnilo i recyklaci vody. Díky tomu se opět o kousek více přiblížíme k vysněné cestě na Mars, neboť let na tuto planetu trvá zhruba rok a půl a není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody.
Pěstování rostlin nebo řas by navíc umožnilo i recyklaci vody. Díky tomu se opět o kousek více přiblížíme k vysněné cestě na Mars, neboť let na tuto planetu trvá zhruba rok a půl a není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody.

V rámci projektu Human Bone Marrow Model budou kosmonauti na ISS kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjí v buňky imunitního systému.

Poté, co se kultury vrátí zpět na Zem, budou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj liší od těch, co byly ve stejnou dobu pěstované v laboratoři na zemi. Výsledky projektu chtějí vědci zužitkovat nejen pro astronauty, ale i pro lidi na Zemi.

Imunitní systém astronautů se ve vesmíru chová stejně jako imunitní systém velmi starých lidí, tedy je oslaben.

Díky výzkumu vývoje kmenových buněk v buňky imunitního systému zjistíme, jak můžeme imunitu zlepšovat, a tedy zkvalitňovat život lidí na Zemi,” říká Magdalena Herová, Češka žijící ve Švýcarsku a pracující v centru BIOTESC, která pomáhá s přípravou biologických experimentů na ISS a podporuje ze Země kosmonauty při jejich realizaci.

Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, tak zásadním způsobem změní možnosti létání do vesmíru.
Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, tak zásadním způsobem změní možnosti létání do vesmíru.

Na imunologickém výzkumu se podílí i druhý z experimentů, projekt XENOPUS A/B, který bude ve vesmíru zkoumat vývoj protilátek u žab.

Jedná se o velmi náročný proces, při kterém musíme s žabími kosmonauty zacházet extrémně opatrně, tak aby přežili start rakety, pobyt ve vesmíru i návrat zpět na Zem.

Do vesmíru proto tentokrát poletíme s raketou společnosti SpaceX, která má lepší parametry pro hladký průběh startu,” vysvětluje Petr Kapoun.

Foto: archiv
reklama
Související články
Věda a technika
Moderní lanovky: Zázraky soudobého inženýrství
Historie lanovek sahá do daleké minulosti – zařízení na způsob lanových drah se využívala už ve 4. století před naším letopočtem v Číně pro přepravu materiálu na stavby. Na vývoji lanovek v průběhu staletí je tak možné sledovat, jak se neustále zdokonalovala lidská zručnost a možnosti moderní techniky. Přelomem pro vývoj lanovek byl především vynález […]
Věda a technika
Mechanismus z Antikythéry: Proč se nacházel na ztroskotané lodi a kdy začal fungovat?
Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry, Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku […]
Věda a technika
Jak bojovat proti bolesti?
Co je to vlastně bolest? Jedná se o nepříjemný smyslový i pocitový zážitek, který je pro nás obrannou reakcí a varováním před hrozícím nebo již i existujícím poškozením tkání. Z tohoto důvodu bychom ji tedy nikdy neměli podceňovat… Různorodé vnímání bolesti Většina lidí ji už zřejmě někdy zažila a ví, jak dokáže znepříjemnit život. Navíc […]
Věda a technika
Soudný den Středozemního moře: Až si pro vás připlavou perutýni!
Zdánlivě je všechno v pořádku. Obloha je modrá, z okolních kopců klesá k mořské hladině omamná vůně středomořských bylin. Skupinka místních rybářů míří k majáku a nese pruty hrdě jako kopí vítězné armády. Vědí však, že už  se pomalu pro původní život v tomto moři blíží soudný den? Východní část Středozemního moře je ohraničena na […]
reklama
historie
Boty na podpatcích nosili už starověcí egyptští řezníci
První podpatky se objevují už na vyobrazeních ze starověkého Egypta. V říši na březích Nilu určovaly společenské postavení svého nositele. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Podpatky zde nosili i řezníci, ovšem z ryze praktického důvodu, ato aby se mohli brodit v krvi mrtvých zvířat. V antickém Řecku a Římě znali sandály s vysokou platformou, […]
Skryté památníky druhé světové války: Kde je najdeme?
Od konce druhé světové války nás dělí již dlouhé časové období. Krajina Evropy dávno zahladila stopy po bojích a druhoválečná vojenská technika si našla místo v muzejních expozicích. Jsou zde ale i skryté památníky, přízrační svědkové nelítostného globálního konfliktu. Najdeme je ve vodním prostředí. Právě zde můžeme v některých lokalitách na válečná mementa  narazit. Někdy nám […]
Proč dostal Mikuláš II. přezdívku „krvavý car“?
„Tato událost téměř čítankově ilustruje, jak silnému vlivu svých starších rodinných příslušníků byl vystaven tehdy osmadvacetiletý Mikuláš na začátku své vlády,“ vysvětluje současná rakouská autorka Elisabeth Hereschová. Na mysli má událost, ke které dojde 30. května 1896 na Chodynském poli v Moskvě. Jde o oslavu korunovace ruského cara Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) pro lidové masy. […]
Mt. Rushmore: Svatyně demokracie v Černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
reklama
věda a technika
Rover: Planetární tuláci pomáhají lidstvu prozkoumávat vesmír!
Inženýři z NASA se drbou na hlavě. Přemýšlí, jak nejnovější stroj pojmenovat, nakonec nechají rozhodnout veřejnost. „Zvědavost, duch a příležitost jsou při bádání v kosmu důležité, chybí však vytrvalost,“ píše v eseji sedmák Alex. A tak vědci rozhodnou, že nové vozítko se bude jmenovat Vytrvalost – anglicky Perseverance! Jejich operace probíhají miliony kilometrů od domovské Země. Bytelná vesmírná […]
Umějí se zvířata smát?
Lidé se smějí, když chtějí vyjádřit emoce, když slyší vtip nebo jim zkrátka něco přijde legrační. Anebo když je někdo lechtá! Jak je to ale se zvířaty? Mají to také tak? V roce 2009 to britská psycholožka Marina Davila Rossová vyzkouší na těch nejmenších. Na jedné straně si vezme skupinu kojenců, na druhé opičí mláďata, […]
Jak se množí mořské korály? Na záchranu korálových útesů nám zbývá tak osm let…
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu!   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou korálových útesů pomocí řízeného tření. Tento proces zahrnuje výběr zdravých korálů, jejich přípravu na tření, stimulaci tření, sběr vajíček a spermatu, jejich oplodnění a následné pěstování embryí v laboratoři. Po […]
Kdy se vrátíme na Měsíc? Mise Artemis zatím slaví úspěch
Naposledy lidé přistáli na Měsíci v roce 1972. Po jeho povrchu se žádný člověk neprocházel už víc než půl století. To se má brzy změnit. Cílem vesmírného programu Artemis ale není jen další přistání – Měsíc by se měl stát mezistanicí pro cesty mnohem dál.   Je 16. listopadu 2022, krátce po půlnoci. V řídicí místnosti vesmírného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.