Vlámský malíř Petr Paul Rubens se roku 1608 vrací z osmileté studijní cesty po Itálii. Brzy po návratu se chopí štětce a začne pracovat na dalším díle.
Rozhodne se na plátně zachytit řádění judského krále Heroda, který nechává povraždit novorozené chlapce, aby odvrátil příchod mesiáše na Zem.
V Itálii pozoruje Petr Paul Rubens (1577–1640) při práci mistra barokní malby Caravaggia (1571–1610). Inspiruje se barevností a emocemi, které jeho obrazy vyzařují. Používá také techniku šerosvitu.
Své malířské zkušenosti z cesty poprvé zúročí právě při tvorbě biblické scény, které se věnuje v letech 1609–1611. Jeho dílo se dostane do majetku známého šlechtického rodu.
Perla lichtenštejnských sbírek
„Kolem roku 1700 zakoupil lichtenštejnský kníže od přední antverpské společnosti obchodující s uměním Rubensův obraz Vraždění neviňátek,“ popisuje Philip Hook, ředitel aukční síně Sotheby´s.
Když ale roku 1767 katalogizuje Vincenzio Fanti lichtenštejnské sbírky, obraz přisoudí až Rubensovu následovníkovi, malíři Franciscovi de Nevemu II. (1632–1704).
Dílo vzbuzuje hrůzu
Druhý anonymní soupis o třináct let později uvede jako autora vlámského umělce Jana van der Hoecka (1611–1651). Lichtenštejnové obraz vlastní více než 200 let. V roce 1920 Vraždění neviňátek dílo prodají jedné rakouské rodině.
Jenže děsivá scéna vzbuzuje v nových majitelích hrůzu, a proto obraz o tři roky později zapůjčí augustiniánskému klášteru v severorakouském Reichersbergu.
Malba za dvě miliardy
Na klášterní chodbě visí obraz bez povšimnutí. Teprve když se dědicové rozhodnou v roce 2002 dílo prodat, jejich holandský příbuzný vezme jeho fotografii do amsterodamské pobočky aukční síně Sotheby´s.
Reprodukce se dostane do ruky Georgi Gordonovi, britskému odborníkovi na staré mistry. „Jde o Rubensovu práci,“ zazní jeho výrok. Aukční síň Sotheby´s poté vydraží v roce 2002 obraz za 76,7 milionu dolarů, v přepočtu 2,25 miliardy korun.
Novým majitelem se stává kanadský miliardář Kenneth Thomson (1923–2006). Obraz odkáže ontarijské Art Gallery.
