Dne 15.března roku 1939 krátce po šestnácté hodině vyjíždí z České Lípy kolona aut na Prahu. V jednom z nich sedí Adolf Hitler. Prezident Emil Hácha, který musel brzy ráno v Berlíně souhlasit s okupací naší země, o jeho cestě zatím nemá ani tušení.
Sněhem zavátými silnicemi právě přijíždí o sedmé večer do Prahy nacistický vůdce Adolf Hitler (1889–1945). Jeho spolupracovníci mu doporučují, aby se ubytoval na německé ambasádě v dnešní Thunovské ulici.
Jenže on neodolá a chce si vychutnat svůj triumf. Jede na Pražský Hrad. Prezident Emil Hácha (1872–1945) je tou dobou ještě na cestě z Berlína do Prahy. Jeho vlak záměrně zdržují Němci výmluvami na sněhovou kalamitu.
Do Prahy na dnešní hlavní nádraží proto dorazí až v 19.30. Ve čtvrt na osm večer stane Hitler na půdě Pražského hradu.
Nad nejvyšším krovem tereziánského křídla nechá vztyčit svoji standartu s hákovým křížem. Pod dohledem jeho osobní stráže se chystá ubytování i jídlo pro vůdce. Personálu Pražského hradu připraví on i jeho doprovod horké chvilky.
Hned za vůdcem přijede na Hrad také celý Hitlerův štáb v čele s generálem Johannesem Blaskowitzem (1883–1948). Kuchaři a číšníci mezitím připraví vůdci večeři pro padesát lidí. Jenže tu snědí jeho štáb v domnění, že je určena pro ně.
Na Hitlera, který mezitím až do noci pracuje, nezbude nic. Má proto vztek.
Ochutná pivo i šunku
Hradní číšníci jsou nešťastní. Nutně potřebují sehnat novou večeři. Nakonec nechají z vyhlášeného Lippertova lahůdkářství v ulici Na Příkopech doručit chléb a proslulou pražskou šunku a přivezou také pivo, Plzeňský Prazdroj.
Hitler poruší svá přesvědčení vegetariána a abstinenta. Usrkne ze džbánku piva. „Není tak moc hořké,“ zhodnotí jeho chuť. Symbolicky ochutná i šunku. Také poruší svoje předsevzetí nikdy nespat mimo německou říši. I když tentokrát toho moc nenaspí.
Během celé noci přijímá návštěvy a úřaduje. Ještě v půl třetí se zabývá výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Ráno 16. března 1939 už je německými vojsky obsazené celé území republiky bez Sudet.
V jednom z tereziánských sálů západního křídla Hradu přijímá Hitler kolem deváté po probuzení Karla Hermanna Franka (1898–1946).
Před otevřeným oknem mu vysvětluje, že nechce rozdělit zbylou část Česko-Slovenska na Čechy a Moravu a rozdat je říšsko-německým župám. Začlení je přímo do říše. Oznamuje mu také, že s ním počítá jako s protektorem tohoto území.
Pak se s rukama opřenýma o parapet okna kochá výhledem na město. „Ta rozhledna na tom přilehlém kopci musí zmizet. Kazí celkový dojem z pohledu,“ obrátí se k Frankovi.
Začíná platit výnos o Protektorátu
Dokonce se nečekaně v 10.00 hodin rozhodne nechat se provézt Prahou. Na prohlídku mu stačí necelá hodinka z jedoucího automobilu. Svůj den potom začíná oficiálně vojenskou přehlídkou okupačních jednotek generála Blaskowitze v západní části Hradu.
Na nádvoří také přijímá delegaci německých vysokoškoláků.
Následně zmizí v nitru Pražského hradu. „Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země,“ říká první věta dnes zveřejněného „Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava,“ který nyní začal platit.
Z balkonu Pražského Hradu zdraví Hitler pražské Němce, kteří se tu shromáždili. Děkují mu za jeho obsazení českých zemí. Vůdce přijímá jejich hold.
Sebere vzácné tapisérie
V 14.30 potom přijímá k rozhovoru prezidenta Emila Háchu. O půl hodiny později přijde řada i na ministra obrany, generála Jana Syrového (1888–1970). „Jsem rád, že vás armáda poslechla,“ říká mu s uspokojením.
Wehrmacht tehdy ještě nemá tak silné pozice jako později, proto Háchův a Syrového rozkaz stáhnout se, umožnil bezproblémové obsazení země. Vůdce kolem 16.00 hodiny opouští Pražský Hrad. S sebou si veze i několik vzácných tapisérií z hradního inventáře.
„Srolovaných a převázaných tak typickým způsobem, že jistého nejmenovaného člena jeho suity podle jeho memoárů napadlo, že si počíná jako host, který krade ručníky z hotelové koupelny,“ píše současný český autor Václav Junek.