Nedaleko půlmilionového tureckého města Urfa se nachází ruiny prastarého chrámu Göbekli Tepe. Rozhodně není známější než jiné světové monumenty dávnověku, jenže možná by měl být.
Podle současných vědeckých závěrů jde o jednu z nejstarších známých lidských staveb a zřejmě vůbec první chrám na světě. Podle některých názorů jeho vznik úzce souvisí s tajemstvím obestřeným počátkem vzestupu lidstva, a možná i s bájnou Atlantidou!
Naleziště Göbekli Tepe bylo objeveno v roce 1964. Do té doby byl celý komplex zasypán štěrkem a hlínou a panovala domněnka, že jde o přírodní vršek. Teprve v roce 1994 se ukáže, že objev svým významem dalece předčí všechna očekávání.
O několik měsíců později už na místě probíhají intenzivní vykopávky a analýzy. Moderní laboratorní metody datují původ chrámu do 9. tisíciletí před naším letopočtem, tedy do doby kamenné.
Stavba je tak mnohem starší než egyptské pyramidy (staré cca 5000 let) nebo milénium mladší britské Stonehenge. To nikdo nečekal!
Je jasné, že podivuhodná stavba je na dějinnou éru svého původu technicky vyspělá. Architektura chrámu je dokonce natolik složitá, že zjištění jejího stáří archeology šokovalo.
Radiokarbonová metoda datace ovšem nelže, a je tedy nutné položit si otázku, kdo a za jakým účelem Göbekli Tepe vybudoval. „Vůbec nevíme, kdo to vytvořil.
Jako by to prostě vzešlo z temnoty poslední doby ledové,“ podivuje se britský spisovatel zabývající se starověkými civilizacemi Graham Hancock.
Nečekané souvislosti
Historikové upozorňují na skutečnost, že do doby, kdy byl vystavěn chrám Göbekli Tepe, se datuje také počátek neolitické revoluce, tedy radikální přeměny životního stylu lidské společnosti z loveckého na zemědělský.
Podle mnohých antropologů je tento zvrat nejvýznamnější událostí v celých dějinách lidstva, neboť umožnil člověku usadit se a začít se namísto nikdy nekončícího shánění potravy věnovat vlastnímu rozvoji.
A další zajímavost – ohnisko počátku neolitické revoluce se nachází právě v oblasti, v níž stojí Göbekli Tepe. Je to pouhá shoda náhod, nebo nejstarší chrám na světě se zásadním zlomem v historii celé civilizace nějak souvisí?
Řada alternativních badatelů se domnívá, že spojitost je téměř jistá, a upozorňují na fakt, že stáří chrámu nápadně koresponduje s datací zkázy bájné Atlantidy, o níž psal řecký filozof Platón (427–347 př. n. l.).
Mozaika úvah začíná zapadat do sebe a rodí se teorie, podle níž u vzniku Göbekli Tepe stáli potomci ztracené Atlantidy…
Technika z Atlantidy?
Když hovoříme o údajných mimořádných znalostech hypotetických Atlanťanů, hodí se připomenout, že chrám Göbekli Tepe považují vědci za technicky složitý.
Už jen precizní opracování kamenných kvádrů s pomocí nástrojů doby kamenné je těžko představitelné, a co teprve jejich vztyčování a usazování na sebe – speciálně když některé bloky dosahují hmotnosti desítek tun.
Vědci se navíc domnívají, že objevili už i důl, z nějž pochází kameny použité při stavbě chrámu.
Je vzdálen asi kilometr od samotné stavby, takže je nutné počítat i s dopravou.Reliéfy na kamenných blocích v Göbekli Tepe jsou samostatnou kapitolou celé této turecké záhady.
Objevují se totiž názory, že nejde jen o obyčejné umění, ale že za zvířaty a symboly se skrývá nějaké vyšší sdělení.
„Reliéfy jsou jako obrázkový jazyk, jehož interpretace se spolu s celkovým hodnocením nálezů ještě určitě postará o nejednu kontroverzní diskuzi mezi učenci,“ myslí si německý archeolog Dr. Klaus Schmidt, který se studiem chrámu zabývá již několik let.
Proč byl chrám po asi tisíci letech od svého vzniku zasypán? Archeologové nepochybují o tom, že pohřbení stavby pod tunami štěrku a zeminy bylo úmyslné, a navíc i značně pracné.
V nanesených vrstvách bylo objeveno velké množství keramických střepů, organických zbytků a úlomků nástrojů vyrobených lidskou rukou. To jsou jednoznačné důkazy toho, že nyní odkrývané naleziště bylo zavaleno úmyslně. Snažili se zde naši předci něco ukrýt?
