Naši odborníci leckdy měli cestu ke svým úspěchům poměrně klikatou. Někteří začínali od píky, třeba jako opraváři na železnici, jiným do cesty vstoupila válka nebo získali slávu v úplně zemi.
Ernst Mach (1838–1916), rodák z Chrlic u Brna, se už v 26 letech stává řádným profesorem matematiky a o dva roky později i fyziky. Od roku 1867 pracuje v Praze.
Svými fyzikálními výzkumy předběhne dobu, jeho principy použije Albert Einstein pro teorii relativity.
Malíř Karel Klíč (1841–1926) ve svém ateliéru na přelomu let 1877 a 1878 náhodně objeví měděnou destičku, pokrytou vrstvou asfaltového prášku. Jejím vyleptáním vzniká obraz –heliogravura, předchůdce hlubotisku.
Ironií osudu je, že Klíč nezíská slávu v Čechách, ale v Anglii. František Křižík (1847–1941), vynálezce obloukové lampy a elektrické tramvaje, začíná svoji kariéru jako opravář železničních návěstidel.
Ovšem vyznačuje se velikou šikovností a roku 1878 dokonce sestrojí zařízení, díky němuž se daří zabránit srážkám vlaků.
Dojede i do Vídně
Konstruktér Leopold Sviták (1856–1931) se v letech 1897–1898 pustí do výroby prvního osobního automobilu v Rakousku-Uhersku. Auto pojmenované Präsident je opravdu funkční. Cestu do Vídně, dlouhou 328 km, tehdy zvládne za 14,5 hodiny.
Jan Janský (1873–1921) přichází v roce 1907 na to, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Ovšem sám lékař Jánský neumí docenit dosah svého objevu.
Zkoumá totiž hlavně vztah mezi srážlivostí krve a duševními nemocemi, avšak ani po několika letech bádání nedojde k žádnému závěru.
Účetní fotografem a válkou přerušená kariéra
Karel Schinzel (1886–1951) je původně účetním. V chemické továrně, kde pracuje, se však seznámí s výrobou fotografie. Experimentuje tak dlouho, dokud nevytvoří postup výroby barevné fotografie, který si nechá roku 1905 patentovat.
Právě podle něj se po roce 1935 vyrábějí filmy Agfacolor a Kodakchrome. Cesta Jaroslava Heyrovského (1890–1967), objevitele polarografu a laureáta Nobelovy ceny, k vědě nebyla vůbec přímočará.
V roce 1913 sice získá titul bakaláře na londýnské univerzitě, jenže o rok později přeruší jeho další studia první světová válka. Heyrovský narukuje ke zdravotníkům.
