Válka za chorvatskou nezávislost trvala celé 4 roky. Krvavé období let 1991 až 1995 si vyžádalo kolem 23 000 mrtvých.
Nejúpornější boje probíhaly o město Vukovar, které si vysloužilo nelichotivou přezdívku „chorvatský Stalingrad“. Zavítejte s námi do jedné z etap občanské války v Jugoslávii…
Srbové věděli, že zabránit odchodu Slovinska z federace dlouhodobě nemohou už proto, že Srbů zde žije jen asi 2,5 procenta. Odlišná je situace v Chorvatsku.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zdejší parlament v reakci na republikové referendum s 88 procenty souhlasu vyhlásí samostatnost ve stejný den jako Slovinsko, děje se tak nedlouho poté, co je prezidentem zvolen Franjo Tuđman (1922–1999).
To se však nelíbí Srbům, kteří s podílem 12 procent tvoří nejpočetnější národnostní menšinu v zemi – v některých regionech, především při hranici s Bosnou, jsou dokonce ve většině.
V takových oblastech začnou propukat protesty a násilné nepokoje s cílem odtrhnout se od Chorvatska.
Separatisté mají zřejmou podporu jugoslávské armády, jejíž bojový letoun například již o rok dříve zabránil pod pohrůžkou sestřelení chorvatským policejním vrtulníkům přistát v zóně ovládané Srby.
![Hromadné hroby u Vukovaru](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/croats-commemorate-battle-of-vukovar-17870-768x1019.jpg)
Masakr ve vepříně
Od léta začnou srbští nacionalisté ve spolupráci s jugoslávskou armádou obsazovat chorvatská města a vesnice. Obzvlášť lítý boj svedou Chorvaté v mnohonásobné přesile o město Vukovar. Srbské útoky zde odrážejí přes dva měsíce, město ale neudrží.
„Vukovar proslul jako ‚chorvatský Stalingrad‘ a televizní záběry úplně zničeného města, které ve vší ryzosti vypovídaly o jeho dobývání dům od domu, svět zcela šokovaly,“ uvádí dvojice autorů s odkazem na zlomovou porážku Němců v druhé světové válce.
Srbští ozbrojenci následně kolem 260 zajatých Chorvatů na nedaleké prasečí farmě Ovčara bez milosti povraždí! A že se nejedná o ojedinělý exces, dokládá i povraždění 43 civilistů v prosinci v obci Voćin.
První fáze chorvatsko-jugoslávské války končí v lednu dalšího roku, kdy se obě strany dohodnou na klidu zbraní.
![Franjo Tudjman zvolen chorvatským prezidentem. V Srbech to vzbudí zlost.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/9ts5ywho_tudjmanvodja-768x625.jpg)
Dlouho se neradují
S cílem dohlížet na dodržování příměří na místo konfliktu přijíždí 10 000 ozbrojených jednotek OSN. Srbové mezitím vyhlásí nezávislou republiku Srbská krajina věrnou, jak jinak než většinové Jugoslávii.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Přítomnost mezinárodních vojsk situaci na nějakou dobu uklidní, ale dlouhodobě je napětí neudržitelné. V srpnu 1995 chorvatské ozbrojené síly podniknou dvojici útoků (operace Blesk a Bouře) a většinu odtrženého území si vezmou zpět.
Srbské separatisty odtud během pár dní vyženou a ve válce o svou nezávislost tímto vítězí. Odhaduje se, že během konfliktu chorvatská strana zaznamenala asi dvojnásobný počet obětí než nepřítel.