Pertuse neboli černý či dávivý kašel hlásí návrat i v rámci České republiky. Počty nakažených se rok od roku zvyšují především vlivem nižší proočkovanosti dospělé populace. Za rok 2019 v Česku onemocnělo černým kašlem 1 347 pacientů.

Dospělí, pro které bývá průběh nemoci identický s virózou, fungují jako roznašeči. Ve smrtelném nebezpečí se ocitají především děti během prvních šesti měsíců od narození. Účinnou ochranou je očkování.

V padesátých letech minulého století představoval černý kašel jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění, přicházejících cyklicky jednou za 4-7 let.

Se zavedením povinného očkování v roce 1958 se jeho výskyt a smrtnost rapidně snížila a dlouhodobě se ji u nás dařilo držet pod hranicí padesáti případů ročně.

Od roku 1993 ovšem začal počet onemocnění opět narůstat – v roce 2019 evidoval Státní zdravotní ústav až 1 347 případů. Co stojí za návratem nemoci do Evropy?

Zdánlivá viróza

Černý kašel patří mezi onemocnění respiračního systému, která se typicky přenášejí kapénkovou infekcí – tedy například kašlem, ale také mluvením a líbáním. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí sedmi až jednadvaceti dnů.

V prvním stádiu onemocnění nemá nemoc téměř žádné příznaky. Pacienti se tak mohou mylně domnívat, že jde o běžnou virózu či chřipku. Mnozí dospělí sice onemocnění prodělají bez komplikací, ale sami se stávají hrozbou pro své okolí – zejména děti.

Ty jsou mnohem náchylnější k vážnějším průběhům nemoci a u neočkovaných mohou skončit i úmrtím.

Především u dětí totiž ve druhém stádiu nemoci dochází k intenzivním záchvatům dráždivého kašle, a to především v noci. Kašel doprovázejí sípavé nádechy – lidově známé též jako „kokrhání“. „Záchvaty u pacientů přetrvávají v řádu šesti až deseti týdnů.

Jejich vlivem dochází k vyčerpání organismu, především pak dýchacích svalů, což může mít u nejmenších za následek mělké a zpomalené dýchání.

Kašel může doprovázet také náhlé zvracení, nevolnost nebo cyanóza – tedy zbarvení kůže a sliznic domodra,“ doplňuje MUDr. Silvie Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.

Ochrana není celoživotní

Nejúčinnější ochranu proti černému kašli zajišťuje očkování. Tzv. hexavakcína chrání vůči pertusi, ale také proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, hemofilním infekcím a žloutence typu B. Vakcína se podává ve třech dávkách v prvních měsících života dítěte.

První dávku mohou kojenci dostat již v 9. týdnu po narození, druhou dva měsíce po první dávce, třetí pak mezi 11. – 13. měsícem.

Podobně jako u mnohých dalších vakcín dochází časem k vyvanutí postvakcinační imunity, v důsledku čehož může člověk onemocnět již v horizontu 3-5 let po poslední dávce. „Množství ochranných protilátek v těle se časem snižuje.

To platí jak pro jedince očkované v dětství, tak pro ty, kteří nemoc za svůj život již prodělali. Přestože u očkovaných jedinců bude průběh nemoci pravděpodobně vždy mnohem mírnější, nejde o úplnou ochranu před nákazou.

U dospělých v pokročilejším věku nebo v rámci rizikových skupin se proto doporučuje přeočkování,“ říká MUDr. Silvie Bajová.

Očkování během těhotenství a „cocoon“ strategie

Mezi dětmi jsou v největším nebezpečí novorozenci do čtyř až šesti měsíců života. Až v 67 % případů se kojenci pertusí nakazí od svých dospělých příbuzných, nejčastěji od matky (32 %).

Ideální formou ochrany pro dítě i matku je očkování proti černému kašli v průběhu těhotenství. Obranné protilátky se placentárním přenosem dostávají k plodu, který tím získává imunitu.

Vakcinace během těhotenství je statisticky účinnější a hladiny protilátek u novorozenců očkovaných touto formou jsou vyšší než u dětí očkovaných po porodu.

„Děťátko touto cestou získává především ochranu v prvních čtyřech měsících od narození, kdy jinak musí na klasickou vakcínu čekat.

V takové situaci je vždy odkázáno na zodpovědnost rodičů a svého bezprostředního okolí,“ vysvětluje MUDr. Silvie Bajová a zdůrazňuje, že v rámci tzv. „cocoon“ strategie mohou rodiče podstoupit přeočkování proti pertusi kombinovanou vakcínou.

Získají tím také prodlouženou imunitu vůči záškrtu a tetanu. „Cocoon“ strategie umožňuje snížit počet případů černého kašle u dětí do tří měsíců věku až o 70 %.