Když se podíváte na starší (a mnohde stále používaná) vyobrazení tyranosaura, uvidíte vzpřímeně stojícího teropoda s předními končetinami vpřed. Podobně vypadá i většina tyranosaurů – hraček. Tyranosauří „záda“ ale nebyla vertikálně, držela spíše horizontální polohu…     Řadu tyranosauřích překlepů najdete i v kultovním Jurském parku, jehož další díl si mimochodem chystá premiéru na červen […]

Středomoří je kolébkou vyspělých starověkých kultur, například Egypta, Řecka nebo Říma. Ve středověku se stane centrem námořního obchodu a dnes je jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací. 2,5 Středozemní moře se rozkládá na ploše přibližně 2,5 milionu km2. Má průměrnou hloubku 1500 metrů. 5109 Nejhlubším bodem Středozemního moře je Calypso Deep v Jónském moři s hloubkou […]

Na kalendáři bychom nalistovali 1. listopad 1755 a celá země se třese. Obyvatelé portugalské metropole Lisabon vybíhají ze svých domovů, následně je ale spláchne ničivá vlna tsunami. Útulné a křivolaké uličky přestávají existovat. Při následné rekonstrukci hrají hlavní roli dlaždičky, ty rovněž mají sloužit jako ochránce před dalšími katastrofami! Dnes na ně narazíme prakticky na […]

Obrovská červená, černě puntíkovaná mašle na krku, roztomilý mravenčí kukuč s velkýma očima, tělíčko z černých kuliček, čtyři nohy. Týdeník Pestrý týden představuje 22. června 1927 čtenářům poprvé svého nového komiksového hrdinu v dobrodružství opilého mravence. Ferda Mravenec si s přehledem poradí s různými úklady, které mu svět nachystá. Jeho autor, novinář a výtvarník Ondřej Sekora (1899–1967), přispívá do časopisu […]

Pravidelný čtverec o rozměrech zhruba 133 x 133 metrů vytyčuje v dnešních Českých Budějovicích někdy kolem roku 1265 lokátor Hirzo z Klingenbergu. Kolem vznikají parcely široké asi osm metrů, určené pro výstavbu měšťanských domů. Dochází k vydláždění prostoru a správa města tu nechává vybudovat studnu a popraviště. Stávají zde i masné krámy, ty jsou ale na příkaz […]

Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele.   Raflézie dnes tvoří celou čeleď se 37 druhy rozdělenými do 3 rodů. Stejně stejně jako všichni její příbuzní, […]

Děti tiše sedí a upírají zraky na babičku. „Na vydry si dejte pozor, mění se v krásné ženy a svádí muže,“ uzavírá stařena děsivý příběh. Podle japonských legend se totiž rozpustilí chlupáči vmísí mezi lidi, kde si vyberou cíl. Ten následně zabijí a sežerou! Hravá, roztomilá, ale také s velmi ostrými zoubky. Takové jsou vydry […]

Ferdinand I. Dobrotivý projevuje při různých příležitostech mimořádnou dávku dobromyslnosti. Roku 1832 ho jistý zadlužený a věčně opilý důstojník Franz Reindl požádá o 900 zlatých (za to bylo tehdy možné koupit stádo 40 koní). Pomůže mu. Následník rakouského trůnu Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875) mu vyhoví a splatí za něj propitý dluh. Válečného veterána, který se […]

Forum Inferius, Dolní trh (jako protějšek k Hornímu, dnes Zelnému trhu), tak se ve středověku říká náměstí, které tvoří srdce Brna. Prameny se o něm poprvé zmiňují už ve 13. století. Za trochu neobvyklý trojúhelníkovitý tvar náměstí mohou trasy dálkových obchodních cest. Bohatá šlechta si zde podél nich začíná stavět svá sídla. Pozoruhodný je i vývoj […]

Na první pohled není co řešit. Peter Falk, místo narození New York, USA. Co byste od typického Američana mohli chtít víc? Na svět tu navíc přišli už jeho rodiče. Tak, jak je možné, že představitel legendárního poručíka Columba v dětství kromě angličtiny slýchá i češtinu, ze které si pár slovíček osvojí a pamatuje si je […]

Co myslíte, povídají si houby v lese po dlouhých lesních večerech mezi sebou? Zdá se, že určitá komunikace probíhá. K tomuto závěru dospělo už několik výzkumů.   Vědci už nějakou dobu tuší, že houby vedou elektrické impulsy prostřednictvím dlouhých podzemních vláknitých struktur zvaných hyfy, podobně jako nervové buňky přenášejí vzruchy u lidí. Dokonce je možné, […]

Déšť nedává lidem spát. Nejistota, zda bude další den pršet, způsobí, že už v čínských kronikách ze starověku najdeme první záznamy o měření dešťových srážek. Všichni přepokládají, že když se naučí dešťové srážky měřit, pochopí také princip, jak vznikají, a budou se na ně moci připravit. Právě proto si už v 15. století německý kardinál a učenec […]

Slepice snese vejce, ze kterého vznikne slepice, která snese vejce, ze kterého vznikne slepice… Dokonalý kruh se pořád točí, jako by to tak bylo odjakživa. Samozřejmě ale nebylo – u čeho to tedy začalo? Že na první pohled jednoduchá otázka vůbec jednoduchá není, si uvědomí už řecký myslitel Aristoteles (384 – 322 př. n. l.). […]