Jedním z nejmodernější a nejperspektivnějších druhů umělých vláken dneška jsou nanovlákna, na jejichž výrobě se podílí i Česká republika. Jedná se o vlákna s průměrem menším než 100 nanometrů, což je tisíckrát méně než tloušťka lidského vlasu.   Nanovlákno je očima neviditelné a je tak malé a lehké, že jeden gram nanovláken by obtočil Zemi kolem rovníku. […]

K odívání využívalo lidstvo po dlouhá tisíciletí to, co jim nabízela příroda. S bouřlivým rozvojem techniky a chemických výzkumů se na počátku 20. století objevila vlákna umělá. Svůj podíl na tom měli i Češi.   Prvním komerčně úspěšným syntetickým vláknem byl nylon americké společnosti DuPont, aby nesmrtelnou slávu získal v dámských punčochách neboli „nylonkách“, které byly předvedeny […]

V únoru 1976 se na americkém území objevily první případy prasečí chřipky H1N1. Federální vláda USA okamžitě nařídila farmaceutickým firmám začít vyrábět vakcíny ve velkém. Pod heslem naočkovat „každého muže, ženu a dítě“ do začátku chřipkové sezóny byla spuštěna masivní očkovací kampaň. Necelé dva týdny od jejího zahájení se začaly množit případy horečky, paralýzy a […]

Čištění zubů dvakrát denně není jen prevencí zubního kazu, jak by se mohlo zdát. Podle odborníků je dodržování ústní hygieny důležité i jako prevence řady vážných onemocnění. Jaké choroby toto „lajdáctví“ způsobit?   Narušení rovnováhy ústního bakteriálního mikrobiomu, k němuž může dojít i v důsledku nedostatečné ústní hygieny, může vést k tomu, že se v ústech přemnoží škodlivé bakterie, […]

Budují velké firmy. Někteří usilují o světový mír, aby se vzápětí skamarádili s německými nacisty, jiní jdou Hitlerovi nebo Mussolinimu vstříc rovnou. Tresty se jim přitom většinou vyhnou. Z malé dílny na jemnou mechaniku, založené roku 1886 ve Stuttgartu, vybuduje německý podnikatel Robert Bosch (1861–1942) obří podnik. Po první světové válce se však soustředí i na politiku […]

Před čím ten obří tvor utíká? Honí ho přeci myš! Podobné scény dobře známe z filmů či kreslených pohádek pro děti. Skutečně se ale sloni miniaturních hlodavců tak bojí? A jak je to s jinými zažitými představami o zvířatech? Byl jednou jeden slon, kterému vylezla myš na chobot. Slona to rozčiluje a snaží se ji […]

Kdy se poprvé objevilo bezdrátové volání? Je nástup mobilních telefonů záležitostí konce 20. století, nebo se podobná technologie objevila už dříve? Za předchůdce bezdrátového volání můžeme považovat bezdrátový telegraf. Ten si dá patentovat 2. června 1896 italský fyzik Guglielmo Marconi (1874–1937). Instaluje anténu na střechu britského ministerstva pošt v Londýně a další na budovu vzdálenou od […]

Kosatka dravá (Orcinus orca), někdy též známá jako velryba zabiják, je všestranným zástupcem čeledi delfínovitých. Je nejvynalézavějším zabijákem naší planety a právem stojí na vrcholu mořského potravního řetězce. Její jídelníček je poměrně bohatý, zahrnuje ryby, želvy, ptáky, žraloky i delfíny. Jako jediný kytovec se pravidelně živí jinými kytovci. Každá skupina kosatek vždy preferuje určitý druh […]

Na první pohled je to jasná volba. Co jiného udělat s lógrem, který zbude po kávě na dně hrnku, než odevzdat ho koši na odpadky. „Počkejte! Stop! To byste tomu dali!“ chytají se za hlavu australští inženýři z RMIT University v Melbourne. A to nejen kvůli tomu, že kávová sedlina je největším vedlejším produktem kávového […]

Trestanci jednoho jihoamerického vězení se protahují a sluní na nepříliš vzhledném dvoře. Svalovec s cigaretou v ruce sykne na nováčka, který stojí v koutě. „Za co seš tady?“ vyzvídá netrpělivě. Dotázaný mlčí, nicméně po několika chvílích z něj vypadne, že pašoval chráněné papoušky! Potřebujete rozlousknout kokosový ořech? Stačí zahvízdat a na rameni vám přistane kobaltově modrý ara hyacintový. Tomu […]

„Zmenši tělo, budeš míň hladovět!“ Pod tímto heslem se snaží přečkat zimu krtci. Zimní spánek si totiž nemohou dovolit, brání tomu jejich metabolismus, který patří mezi vůbec nejaktivnější mezi savci. A tak šetří energií na provoz těla tím, že zmenšují své mozky a lebky.   Jejich hlavy jsou v zimních měsících v průměru o 11 […]

Lidé jsou zdatní a vytrvalí běžci, stejně jako jejich předchůdci, kterým běh umožnil vytrvalostní lov. Právě díky němu následně došlo k rozvoji mozků homininů. Podle vědců z prestižních amerických univerzit se na schopnosti lidí běhat na dlouhé vzdálenosti podílela i změna jednoho genu. Za naši schopnost běhat maratony však platíme větší náchylností k rakovině a dalším nemocem. […]

Mozek je ohromnou směsicí různých typů tkání a buněk, obdařených nekonečnou řadou rozličných funkcí. Jedna věc mu ale schází – receptory bolesti. Je to tak, mozek bolest skutečně necítí! Puntičkáře teď možná napadne, že jde o zcela nesmyslnou větu. Mozek přeci bolest cítí či vnímá – v tom smyslu, že ji vyhodnocuje z receptorů po […]