Pod našima nohama v lese se odehrává skrytý příběh plný komunikace, spolupráce i sdílení zdrojů. Navenek tichá, ale živá společenství stromů nejsou izolované organismy. propojuje je obrovská síť hub a kořenů, které vědci přirovnávají k „lesnímu internetu.“ Tato podzemní síť nejenom umožňuje výměnu živin, ale také přenos chemických signálů a varování, jako by stromy skutečně […]

Věčný život nemá nikdo z nás, jisté rozdíly tu však panují. Někdo zemře v padesáti, jiný vesele oslaví stovku! Je to nespravedlnost? Nebo máme délku života aspoň trochu ve svých rukou? Dožijeme se stejného věku jako rodiče? Mohou nám prodloužit život zázračné preparáty? A pokud ne, zachrání vše nezadržitelný pokrok vědy? Dlouhověkost máme o genech […]

Když v 17. století vzniká diferenciální a integrální počet, nevzniká jenom nový jazyk přírody. Zrodí se i osobní válka mezi dvěma obry vědy, anglickým samotářem a kontinentálním diplomatem. Výsledek? Obvinění z plagiátu, akademická propaganda a svět rozdělený na dva matematické tábory. Na jedné straně stojí Angličan Isaac Newton (1642/1643-1727). Uzavřený, podezřívavý, geniální. V izolaci během […]

Jeden je vizionář posedlý elektřinou, druhý podnikatel s instinktem lovce příležitostí. Jeden slyší hudbu budoucnosti v jiskření cívek, druhý slyší peníze v praskání bezdrátového signálu. Když se na přelomu století rodí rádio, začíná tichý souboj dvou mužů, Nikoly Tesly a Guglielma Marconiho. A dějiny si dlouho vybírají vítěze podle jiných pravidel, než je genialita. Na […]

Komplexní systém je soubor jednotlivých částí, které vzájemně interagují způsobem, který vede k výsledkům, které nelze předpovědět studiem jedné části samostatně. Příkladem může být lidský mozek, dopravní tok nebo dokonce mravenčí kolonie. Všechny vykazují nepředvídatelné chování ovlivněné různými interagujícími částmi. Mezi existujícími komplexními systémy však finanční trhy vynikají z několika důvodů. Na rozdíl od většiny […]

Za pomoci předních končetin přeměněných v blány poletuje rychlostí až 50 km/h večerní a noční oblohou. Světlo vůbec nepotřebuje – však zvládá echolokaci. Stačí vyslat ultrazvukový pískot a počkat, kdy a v jaké síle se vrátí odraz. Ano, řeč je o netopýrech. Netopýr pestrý vysílá na frekvenci 20 kHz, ale takový vrápenec malý zvládá až […]

Už minimálně hodinu se převalujete na posteli a ne a ne zabrat? Počítat ovečky ani nezkoušejte, už je dávno dokázáno, že to nefunguje! Které metody jsou tedy (snad) účinnější? Vyzkoušejte je sami! 1/ Metoda 4-7-8 Nic nedělejte, jen v klidu dýchejte. A začněte počítat! Nejprve se po dobu 4 sekund pozvolně nadechujte, pak přesně na […]

Lehčí o čtyři tuny, a tudíž i s menší spotřebou kerosinu. To dokážou letouny Airbus. Jak? Díky žralokům! Ze současné fauny jsou tyto paryby jednou z nejstarších skupin živočichů. Měli tak pořádně dlouhý čas na přivedení svého těla k dokonalosti. Vždyť žralok bílý dokáže plavat i 56 km/h! Pokud bychom se zblízka podívali na žraločí kůži, uvidíme malé […]

Oblohu křižují blesky. I v nás, moderních lidech, zůstává obava při pohledu na silný elektrostatický výboj produkovaný během bouře. Ano, jsme vyzbrojeni znalostmi. Stejně bychom však pro jistotu nejraději zapálili svíčku „hromničku“. Píše se polovina 18. století. Dva muži se dívají na stejné ohromující nebeské divadlo. Pavučiny blesků co chvíli rozsvěcují potemnělou oblohu, hrom burácí […]

Pokud byste se na dobrodružné zimní dovolené vydali po stopě ledních měsíců po západu slunce, možná by vás napadlo přibalit si termovizi. Nedělejte to. Lední medvěd patří totiž ke zvířatům, které termovize s oblibou ignoruje. Jak je to možné? Na vině je medvědova unikátní srst. Izoluje tak perfektně, že teplo téměř nejde ven! Zmínit ovšem musíme […]

Sál zatleská a novopečený německý inženýr elektrotechniky Max Otto Kramer (1903–1986) hrdě odnáší svůj diplom z Technické univerzity v Mnichově. Do sbírky přidá ještě jednu ruličku: Pro změnu z letectví, tentokrát již doktorandskou, a to z Technické univerzity v Cáchách. Koncem 30. let minulého století je už slavným odborníkem na aerodynamiku. Zajímá se o automobily, kluzáky, vrtule, střely […]

Vynález výbušniny dynamit ve druhé polovině 19. století změnil svět, i když jinak, než si jeho duchovní otec Alfred Bernhard Nobel (1833-1896) myslel. Ten se totiž nechal slyšet, že již pouhá existence takové výbušniny v kombinaci s její masovou výrobou zajistí rovnováhu a klid zbraní. Jak to pan Nobel myslel? Prý se tak stane prostřednictvím poznání, že soupeřící […]

Jsou bolestivě citlivé na chlad i teplo. A když nás přes ně praští, bolí to tak, že se ptáme, zda by nám bez nich nebylo lépe. Nebylo. Bez ohledu na to, že ji někteří popírají, co evoluce činí, dobře činí. A proto nás vybavila rty. I ty, kteří ji popírají. A nejen proto, aby ji […]