Jak se u nás v 19. století rodily banky? Ta nejstarší přišla na svět už v polovině 18. století, ovšem u prvních bank fungoval hlavně rakouský a německý kapitál. Na tu opravdu první českou si musíme počkat až do 2. poloviny 19. století. Prvenství v oboru bankovnictví v našich zemích drží Brno, kde se v lednu 1751 objevuje první banka, […]

Rozdělení Evropy po první světové válce probíhalo na mírové konferenci na zámku Versailles u Paříže v roce 1919. Tehdy nově ustanovená Československá republika nabobtná o území Podkarpatské Rusi. Bohužel ne nadlouho… Výsledkem šestiměsíčního jednání zástupců vítězných států (Velká Británie, Francie, Itálie, USA, Japonsko) a poražených (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) ve Versailles byla mírová smlouva. Byla podepsaná 28. června […]

Počet obyvatel Paříže se šplhá na neuvěřitelných 650 000. Roku 1757 se ve městě rozsvítí první olejové lampy pouličního osvětlení a o 30 let později vyrobí tiskařské stroje první přesnou mapu všech pařížských ulic a uliček. Tvář města ale hodně pocuchá revoluce v roce 1789. Například symbolu města, mohutné katedrále Notre-Dame, dokonce roku 1793 hrozí […]

„Jste propuštěn!“ osopí se komorník Henry Stewart na mladého sluhu, kterého právě přistihl, jak ve spíži ukradl kousek másla. Nepomůže mu nářek, že má doma nemocnou matku a čtyři mladší sourozence. Ve viktoriánské Anglii roku 1890 platí na služebnictvo jedině přísnost. Komorník má příjem 40–60 liber ročně/v dnešních korunách je to 86 000–128 000 Kč […]

Od kdy vlastně musí kněží dodržovat celibát? Spousta z nich, včetně biskupů a papežů, nehleděla na stanovená pravidla a ve velkém plodila děti. Už v počátcích existence křesťanství, v dobách života Ježíše Krista a po jeho smrti, se objevuje silná snaha, aby se celibát (z latinského caelebs, tedy svobodný), tedy závazek života bez manželství, stal nezbytnou […]

Vyprat oděvy do svěží čistoty není jenom tak. Ve starověkém Babyloně se snaží vyrábět mýdlo z vody, louhu a kassiového oleje už v období kolem roku 2800 př. n. l., což dokládají archeologické nálezy. Sloužilo ale na hojení ran, ne na praní. Z Babylonu mýdlo putovalo do Egypta a Řecka. Ve starověkém Řecku se na praní používá čpavek […]

Umění renesančních mistrů s léty stoupá na ceně. Prodávají se za ohromné částky. Jaký ale byl jejich vztah k penězům. Někteří z nich je příliš neřešili a byli ochotni pracovat bez nároku na honorář, další zase dokázali finančně pomáhat ostatním. V listopadu 2004 kupuje newyorské Metropolitní muzeum obraz Stocletská madona od Duccia di Buoninsegny (1255/1260–1318/1319) za neuvěřitelných 45 000 000 […]

„Slyšeli jste, co se stalo v chrámu?“ nese se v prosinci 1619 pražskými ulicemi. „Vtrhli do něj kalvinisté a ničí všechno, co jim přijde pod ruku! S baštou katolíků bude jednou provždy konec,“ šeptají si vzrušeně lidé. Někteří z nich míří rovnou na Hradčany. To divadlo si přece nemohou nechat ujít… „Kde moje oko spočine, všude samé katolické modly. […]

40letý Athéňan rozpačitě obrátí v ruce ušmudlaný hliněný střep. Za chvíli na něj vyryje jedno jméno. Několika tahy ruky definitivně na dlouhých deset let rozhodne o osudu jiného člověka. Chvíli váhá, a nakonec střep odhodí na zem. Odchází ze shromáždění a volit nepůjde. Je to pro něj příliš velká zodpovědnost. Ostatní ale uvažují jinak. Už se […]

Galové v září roku 52 př. n. l. povstanou proti Římanům. Rozhodující střet se odehraje v hradišti Alesia v Galii (zahrnuje zejména území dnešní Francie). Vojsko Julia Caesara (100–44 př. n. l.) si s barbary poradí. Oppidum Alesie po svém pádu ztrácí na významu. Kde vlastně leželo? Zájem o něj oživí francouzský císař Napoleon III. (1808–1873), když v roce 1864 […]

Evropa, zdevastovaná druhou světovou válkou, nutně potřebuje americkou podporu… Jejím mozkem se stává americký generál George Catlett Marshall (1880–1959), který v lednu 1947 nastupuje na ministerstvo zahraničí. Marshall musí sjednat mírové smlouvy s Rakouskem a Německem, podpořit Francii a Itálii, kde povážlivě posilují komunisté, nebo pomoci Velké Británii, které hrozí hospodářské potíže. Podaří se mu připravit […]

Falzum a jeho výskyt se vine dějinami jeho červená nit. První vlaštovkou v objevování falz byl italský humanista Lorenzo Valla (1405/1407–1457). Už v roce 1440 dokázal, že Konstantinova donace údajně z počátku 4. století, na níž středověká církev zakládala svoji světskou moc, je obyčejný padělek. Máme ale i méně známé šikuly. Soud v hornouherské Sväté Mare […]

V roce 1675 vydává vlámský jezuita Daniel Papebroch (1628–1714) spis Životy svatých, kde v jeho dodatku tvrdí, že před 7. stoletím na území Franské říše nebyla vydána žádná pravá listina. Tím zpochybní existenci francouzského kláštera v Saint-Denis u Paříže. nejvýznamnějšího pohřebiště francouzských králů. Staré listiny označí za padělky. Mniši z kláštera a opatství založeného franckým králem Dagobertem I. (asi […]