Je známo, že první křesťané byli pronásledováni. Je ale pravda, že když bylo křesťanství v Římské říši uznáno jako oficiální náboženství, byli pro změnu vyvražďováni pohané?
Ano, skutečně k tomu docházelo. Roku 313 vydává římský císař Konstantin (272/285–337) tzv. Milánský edikt, kterým se mění náboženská situace v zemi.
Od této chvíle je křesťanství povoleno a uznáváno, a naopak pohané se brzy stávají terčem nenávisti. Zařadí se mezi pronásledované.
Umírají při násilnostech
Už roku 341 schvaluje císař Konstantinus II. (317–361) protipohanský zákon zaměřený proti nim. O 15 let později se dokonce uctívání pohanských kultů trestá smrtí.
V podobné politice pokračuje i další z císařů Theodosius (347–395), který podporuje ničení antických svatostánků. Pohané umírají při násilnostech.
Sám Theodosius nechává zavraždit svého spoluvladaře Flavia Eugenia (†394), který se navrací k pohanské víře.
Pochoutka pro šelmy
Křesťané ničí pohanské symboly včetně soch bohů. Terčem protipohanské nenávisti se stává například také filosofka Hypatie Alexandrijská (asi 355–415 n.
l.) Podobně jako dříve křesťané, nyní pohané se mohou stát obětí podívané zvané damnatio, předhazování bezbranných lidí dravým šelmám. Jsou zahnání do arény, kde je lvi roztrhají za nadšeného přihlížení publika.
