Domů     Car Mikuláš II. v Kremlu hostil 7000 vyvolených
Car Mikuláš II. v Kremlu hostil 7000 vyvolených

Ruským carem se Mikuláš II. Alexandrovič stává po smrti svého otce Alexandra III. roku 1894. Poté, co převezme vládu nad Rusí, přípravy na jeho korunovaci se vlečou rok a půl.

Na nákladné obřady a veselice je nakonec vyhrazeno 100 milionů rublů ze státní pokladny.

„Chci starou korunu Vladimíra Monomacha,“ vymiňuje si car Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918), kterým diadémem bude korunován. Jde o zhruba kilogram vážící klenot s čapkou lemovanou sobolí kožešinou.

Dvorští ceremoniáři ale o tom nechtějí ani slyšet. „Je pro vás připravena koruna Kateřiny Veliké,“ trvají na svém. Car nakonec ustoupí. Klenot, zhotovený pro carevnu Kateřinu Velikou (1729–1796) roku 1762, vypadá spíše jako biskupská mitra. Kvůli bohatému zdobení perlami a diamanty váží několik kilogramů.

Mikulášovo korunovační menu. FOTO: Earnest Lipgart died 1934/Creative Commons/Public domain
Mikulášovo korunovační menu. FOTO: Earnest Lipgart died 1934/Creative Commons/Public domain
reklama

Oslnivý průvod

Den D nastane 26. května 1896. Ceremoniál vychází z byzantských zvyklostí a symboliky. Na počest vládce se rozezní čtyřicetkrát čtyřicet kostelních zvonů. Kilometrovou příjezdovou cestu do moskevského Kremlu lemují po obou stranách řady vojáků.

V té přední stojí Mikulášovi gardoví husaři, kteří tvoří hradbu mezi carem a shromážděnými lidmi. V čele korunovačního původu cválají elitní jednotky, za nimi jízdní oddíly carské gardy a kozácká jízda. Následuje šlechta a vyslanci různých zemí.

Poté jde dvorní kapela a carova osobní garda a na konec na bílém koni sám Mikuláš. Zatímco levou rukou drží uzdu, pravou salutuje. Na sobě má uniformu Preobraženského pluku.

Nadšení vyvolávají i kočáry, které vezou carovu manželku Alexandru Fjodorovnu (1872–1918) a matku Marii Fjodorovnu (1847–1928).

Z průběhu korunovace ruského cara Mikuláše II. FOTO: T. Lizovský, Kyjev/Creative Commons/Public domain
Z průběhu korunovace ruského cara Mikuláše II. FOTO: T. Lizovský, Kyjev/Creative Commons/Public domain

Sborový zpěv místo varhan

Průvod se zastaví u vstupu do Uspenského chrámu v Kremlu. Na schodišti pokrytém rudým kobercem a záplavou květin vítá Mikuláše sám moskevský metropolita. Uvnitř chrámu usedá car na trůn posetý drahokamy a diamanty, jeho žena na vedlejší slonovinový trůn.

Prostor chrámu ozařují tisíce svíček. Vzápětí začne zpívat sbor, který nahrazuje varhany obvyklé v západních církevních liturgiích. Mikuláš se pak odebere carskou bránou do svatyně, kde ho metropolita pomaže a na hlavu mu vloží korunu.

„Toto viditelné znamení je symbolem neviditelné koruny, která ti byla propůjčena jako hlavě celého Ruska od našeho Pána Ježíše Krista, přeslavného krále, s Jeho požehnáním jako výraz tvé suverénní a nejvyšší moci nad naším národem,“ prohlásí metropolita.

Car poklekne a pronáší modlitbu: „Zvolen jako car a nejvyšší soudce nad tvými poddanými skláním se před tebou, Pane, a prosím tě, abys mne ve své moudrosti při mém velkém úkolu vedl a neopouštěl.“

Car právě opouští chrám a míří na hostinu. FOTO: Neznámý fotograf tiskárny K. E. von Hahn and Co./Creative Commons/Public domain
Car právě opouští chrám a míří na hostinu. FOTO: Neznámý fotograf tiskárny K. E. von Hahn and Co./Creative Commons/Public domain

Hostina pro 7 tisíc strávníků

Car složí přísahu a korunu si sundá. Na chvilku ji nasadí na hlavu své ženě a poté ji mění za menší. „Jak něžně jí nasadil svou korunu,“ vzpomíná později zasněně carova sestra Olga (1882–1960).

V paměti jí prý utkvělo i to, jak na ni vzápětí vážně pohlédl. Následuje několikahodinová liturgie, při které všichni ani nedutají. Po jejím skončení carskému páru gratuluje carevna matka a další hosté. Všichni potom míří ven z chrámu.

U vrat se třikrát Mikuláš s Alexandrou pokloní přítomným a ozvou se mohutné salvy. Průvod odjíždí do přijímací síně moskevského Kremlu, kde na něj čeká hostina pro 7 tisíc osob. Na počest nového panovníka se ozývají dělostřelecké salvy.

Při jedenašedesátém výstřelu se pije na Mikulášovo zdraví. Menu sepsané ve stylu starých ruských ornamentů zahajuje tradiční polévka boršč.

Následují pirožky, rybka sterleď vařená v páře, jehněčí maso, bažant v aspiku, chřest, kapouni a jako dezert zmrzlina a ovoce naložené ve víně. Za kvalitu a čerstvost zodpovídají vyhlášení francouzští kuchaři.

Lidová veselice skončí tragédií. FOTO: Vladimir Makovsky/Creative Commons/Public domain
Lidová veselice skončí tragédií. FOTO: Vladimir Makovsky/Creative Commons/Public domain

Chudáky lákají na pivo a klobásky

V hodování se pokračuje i další den. Tentokrát si mlsné jazýčky hostů pochutnávají na račí polévce, pstruzích, telecím mase, křepelkách v aspiku, kastrované vykrmené slepici a artyčokách. O hladu ale nemají zůstat ani prostí lidé.

I pro ně připravuje carský dvůr pohoštění naplánované na čtvrtý den po slavnostním korunovačním obřadu. Vyhrazen je pro ně prostor na Chodyňském Poli na kraji Moskvy, v místech, kde se před lety konala světová výstava.

„Dostanete džbánek s monogramem cara a carevny,“ slibují úředníci lidem. Prostí občané si nemohou nechat takovou slávu ujít. Samozřejmě je láká vidina občerstvení.

Mají dostat i perník s erbem, housku nebo rohlík, kus salámu či klobásku, pivo a sáček se sladkostmi a ořechy. Kvůli tomu se na Chodynském Poli staví už dopředu 150 dřevěných bud. Bohužel celá událost skončí tragédií. Bilance je krutá: 1389 ušlapaných a 1300 těžce raněných při honbě za jídlem a pitím zadarmo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz