Máte pocit, že pravěcí a starověcí lidé to v kuchyni moc neuměli? Mýlíte se. Už tenkrát se řadili k labužníkům, kteří si dovedli vyrobit zajímavé a chutné pokrmy. Kulinářské tradice se rodily už tenkrát.

Středoevropani a nejenom oni už v pravěkých dobách uměli připravit chutné jídlo pro své hladové žaludky. Vlastně prazáklad dnešní kuchyně si neseme od té doby, to potvrzuje celá řada archeologických nálezů.

 Svědčí o tom vybavená kuchyň, pocházející pravděpodobně z období 29 000 let př. n. l. Archeologové ji v roce 2009 odhalili na místě zvaném Pavlov VI na jihu Moravy, blízko hranic s Rakouskem.

Pražení obrovští mamuti pravděpodobně byli jedním z posledních jídel, která se zde podávala. Vedoucí výzkumného projektu Jiří Svoboda (*1953) tehdy řekl:

„Zdá se, že na rozdíl od jiných společností horního paleolitu na Moravě, byli tito lidé do velké míry závislí na mamutech.“ V uvedené oblasti totiž dávní obyvatelé dávali většinou přednost sobímu masu. Přidávání koření k masu je také hodně starou záležitostí.

Neandertálci si poradili: Změna stravy jim nevadila

Naši dávní příbuzní byli neuvěřitelně šikovní. Už tenkrát zdatně lovili jídlo z moře.

Zjistil to v roce 2008 jedenáctičlenný britsko-španělský tým vedený paleoantropology Chrisem Stringerem z Přírodopisného muzea v Londýně a Cliveem Finlaysonem z Gibraltarského muzea při průzkumu tzv. Gorhamovy jeskyně v Gibraltaru.

Kromě suchozemských živočichů si neandrtálci pochutnávali na tuleních, mořských měkkýších, tuleních, delfínech, rybách, mořských ptácích a želvách. Jejich jídelníček tedy byl poměrně pestrý.

Poradili si i s úbytkem velkých zvířat, které operativně nahradili konzumací menších živočichů a rostlin. Zkrátka dnes tolik propagovaná pestrá strava jim rozhodně nebyl cizí.

Placky jako občerstvení do bitvy

Už starověcí Egypťané si cca kolem roku 3000 př. n. l. pečou pro chuť jednoduché placky. Podobný pokrm nadchne i Peršany už v 6. století př. n. l. v době vlády perského krále Dareia I. (kolem 550–486 př. n. l.).

V přestávkách v bitvě o Attiku se občerstvují chlebovými plackami připravovanými na horkých kamenech. Aby jim lépe chutnaly, potírají je olejem a kladou na ně datle a sýr.

O tři století později líčí Marcus Porcius Cato (234–149 př. n. l.)  jak si římští vojáci připravují totéž, ale datle se sýrem nahrazují bylinkami a medem.

Jde vlastně o předchůdce dnešních jídel typu pizzy, plněného pita chleba a podobných pokrmů. Rychlovka na slupnutí má tedy velmi dlouhou tradici.