„Ty dryáčníku!,“ vykřikne paní nakupující na trhu a žene se k jednomu ze stánků. Kolemjdoucí se za ní udiveně otáčejí. „Co jí je?“ vrtá jim hlavou.   Když ženu uvidí muž v dlouhém kabátě, který má přes rameno pověšenu dřevěnou desku a na ní postaveno množství skleněných lahviček s popsanými nálepkami, neváhá ani vteřinu a zmizí v uličce za nejbližším rohem. „Chyťte ho, je to podvodník!“ volá obtloustlá dáma na poklidně se procházející […]

„Po chvilce začaly prášky působit a sochař otočil kohoutkem jednoho z hořáků sporáku a znovu ulehl na kanape. Poslední, co Otakar Švec ještě vnímal, bylo tichounké syčení unikajícího plynu. Potom usnul,“ líčí Rudla Cainer poslední chvíle sochaře Otakara Švece. Tvůrce pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 1953) na pražské Letné, Otakar Švec (1892 – 1955) si raději vezme život. Tvůrce zvolil smrt  Nesnesitelný politický […]

Klášterem Pečorská lavra v Kyjevě se ozve mohutná detonace. Kameny létají kolem jako gejzír a pravoslavný skvost se mění v ruiny. Přitom uplynulo sotva půl hodiny od chvíle, kdy odsud odešel prezident Slovenského státu Jozef Tiso. Smrti unikl doslova o vlásek.   „S úctou přicházíme k této mohyle, ve které jsou skryté tělesné pozůstatky slovenských synů, kteří tady v tomto kraji položili svoje životy,“ řeční […]

„Nikdy, ani v nejlepších hodinách svého vojenského vítězství, nedokázal Hitler Německu zajistit nezávislost na světovém trhu,“ tvrdí švýcarský sociolog Jean Ziegler (*1934). Zbrojení Třetí říše závisí na dodávkách zvenčí. Vůdce proto obchoduje i se zdánlivými nepřáteli. Státům, které se navenek tváří neutrálně, se jeho politika hodí…  Území v Evropě, na Balkáně a Blízkém východě, dobytá Adolfem Hitlerem (1889 – 1945), nabízela suroviny, které jeho válečná mašinérie […]

Na počest sjednotitele Itálie, krále Viktora Emanuela II. (1820 – 1878), vzniká v letech 1895 – 1911 v Římě monumentální mramorový památník. Kontroverzní stavbě později Římané posměšně přezdívají svatební dort nebo psací stroj, který budova s použitím fantazie trochu připomíná.   Nechybí na ní ani donedávna největší bronzová jezdecká socha na světě. Vysoká je 12 metrů a stejně dlouhá. Do útrob díla sochaře E. Chiaradia se […]

Počasí, že by psa nevyhnal. Strojvedoucí petřínské lanovky vyhlédne ven z vozu. „Bída,“ prohodí. Teploměr klesl hluboko bod mrazu a kdo 21. prosince 1892 nemusí nutně ven, zůstane raději doma.  Obsluha ve stanici nad Nebozízkem marně čeká na někoho, kdo by se měl chuť svézt. Vzápětí spatří postavu zachumlanou do zimníku. „Konečně,“ vydechne nadějně. Za chvíli už veze svého pasažéra, toho dne jediného, dolů. Mráz je nepřítelem Pražanů i jejich lanovky, která pracuje na principu vodní převahy. Do nádrže vozu […]

Nejvyšší severský bůh Ódin přistoupí k Yggdrasilu, posvátnému jasanu, který symbolizuje svět. Přibodne se k němu pomocí kopí. Obětuje sám sebe a po chvíli upadne do transu, který trvá devět dní. Před očima se mu přitom míhají zvláštní obrazce vyzařující neuvěřitelnou sílu.   Obrazce tvoří písmo, runy. Už samotné slovo runa navozuje tajemnou atmosféru. Pochází z gótského (řeč germánského kmene Gótů – pozn. red.) slova runa, které v překladu znamená „tajemný šepot“. V němčině raunen dodnes překládáme jako šeptat. Písmo, které přinesl bůh, v lidech budí respekt. Severské mýty nám nabízejí vlastní vysvětlení, odkud se symboly s nádechem magie vzaly. Vydáme se pátrat […]

Původní pivní šenk U Švingulanta brzy zdědí jméno po svém majiteli Pinkasovi. Díky kvalitě podávaného zlatého moku se okamžitě stává centrem společenského dění. Prostory nestačí náporu hostů a Pinkasovi v roce 1876 přikupují i sousední dům č. p. 756 (předtím vlastnili č. p. 755). U pražského krejčího Jakuba Pinkase, který šije řádové oděvy pro františkánské mnichy, pravidelně přespává jeho přítel […]

27.března 1764 Frankfurt nad Mohanem. „Vleče se v tom nestvůrném oblečení s klenoty Karla Velikého jako v nějakém přestrojení,“komentuje ironicky slavnostní korunovaci Josefa II. římským králem tehdy ještě naprosto neznámý patnáctiletý chlapec. Jmenuje se Johann Goethe.  Jízlivý postřeh budoucího slavného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832) opravdu „sedí“. Čerstvý panovník Josef II. (1741-1790) se na ceremoniálu cítí dost nesvůj, protože asketickému následníkovi […]