Patří k nejodvážnějším britským námořníkům své doby. Právě proto Siru Johnu Franklinovi svěří Královské námořnictvo velký úkol: Najít a proplout severozápadní cestu, legendární mořskou trasu, která by spojila Atlantik s Pacifikem přes zmrzlé arktické vody. V roce 1845 vyplouvá John Franklin (1786–1847) z Anglie se dvěma špičkově vybavenými loděmi, Erebus a Terror, a s posádkou […]

Řím hoří, lidé umírají a jejich vládce stojí na věži paláce, drnká na kitharu a zpívá. Opěvuje zkázu města, které nechal sám zapálit. Tak praví dějepisci. Jenže opravdu to tak bylo? Opravdu byl císař Nero (37–68 n.l.) šílenec, který zapálil vlastní město? „Historie je něco, co se nikdy nestalo, sepsána lidmi, kteří u toho nebyli,“ […]

Jako každé ráno kráčí podél pobřeží a poslouchá šum mořských vln. Ranní pohodu rozvíří vyděšený výkřik. Kousek od ní leží znetvořené tělo, málo kdo by v něm hledal jedno z velkých jmen italské kinematografie. Filmař, homosexuál a marxista – všechna tato slova vystihují italského režiséra Piera Paola Pasoliniho (1922–1975). Jeho povaha vyhledávající skandály ho však jednou doběhne. […]

Píše se rok 1296 a ve Vídni se poprvé otevírá „prosincový trh“ skromný, ale významný, jak si Vídeňané hned uvědomují. Uličky u katedrály ožívají vůní koření, čerstvého chleba a dokonce třeba i drobných, třeba jednoduchých dřevěných hraček, které udělají radost dětem. Tenhle středověký trh je dávným předchůdcem dnešních slavnostních adventních tržišť a nese v sobě ducha […]

Ve vlaku z Olomouce se náhodně potkají dva staří známí. A zatímco vagon kodrcá po hrbolatých kolejích, potřásají si rukou. Když si jeden z nich všimne článku v odborném časopise, brzy se téma stočí k složitějším otázkám, než „jak se má rodina, pane profesore?“ Je rok 1952 a článek pojednává o kontaktních čočkách vyrobených z ušlechtilých kovů. Kontaktní čočky nejsou […]

„Já ho vážně viděl! Měl drápy! A rudě svítily!“ Dítko šermuje rukama a ukazuje kamsi na noční zahradu. Strach krom jiného podporuje sugestibilitu. A to nejen u dětí. „Strach má velké oči,“ říká se – a je to přesně tak. Když se bojíme, náš mozek si pohrává s nastavením smyslů. Vše je jakoby jasnější, přiostřené. Zdá […]

Na počátku 20. století začínají botanici a matematici rozplétat mechanismus, kterým rostliny dodržují čísla Fibonacciho řady. Otázka nezní jen proč, ale také jak. Ukazuje se, že rozhodující roli hrají tzv. meristémy – růstová pletiva na špičkách rostlin. Právě tam vznikají nové listy nebo semena a právě tam dochází k „rozhodnutí“, kam bude nový prvek umístěn. […]

Když Howard Carter v roce 1922 odhalil téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona, šlo o senzaci, která změnila dějiny archeologie. Přestože jeho tým strávil celé desetiletí podrobným průzkumem a vyklízením jednotlivých komor, moderní technologie dnes ukazují, že i nejpečlivějšímu badateli mohly uniknout zásadní detaily. Dnes, o více než sto let později, využívá věda digitální mumifikaci, pokročilé […]