Jméno Alan Turing je dnes synonymem pro genialitu, průlomové objevy a tragický osud. Matematik, logik a kryptoanalytik, jehož práce během druhé světové války je považována za klíčovou pro zkrácení konfliktu a záchranu milionů životů. Nacisté používali pro kódování svých vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma.

Věřili mu natolik, že považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přece se to tomuto britskému matematikovi a jeho spolupracovníkům povedlo. Má se za to, že tím zkrátili dobu trvání druhé světové války o tři roky, a zachránili tak miliony životů.

Jeho příběh však není jen o vědeckých triumfech, ale také o osobních bojích a nespravedlnosti, které nakonec vedly k jeho předčasné smrti.

Alan Turing (1912–1954) se narodil 23. června 1912 v Londýně. Matematický talent zdědil po svém otci, avšak s rodiči vyrůstal jen minimálně, jelikož ti žili a pracovali v Indii. O Alana tak pečovali pěstouni a chůvy.

Ve škole se zpočátku učil spíše průměrně, ale v matematice vynikal, bavily ho i šachy a nejrůznější hádanky a šifry. Jeho nadání pro logické myšlení a řešení komplexních problémů bylo zjevné již od útlého věku.

Se spolužáky si, zřejmě vlivem Aspergerova syndromu, příliš nerozuměl, což mu mohlo v pozdějším životě způsobovat sociální izolaci, ale zároveň mu umožňovalo hluboce se soustředit na své vědecké zájmy.

Ve třinácti letech nastoupil na internátní školu Sherborne School, kde jeho intelektuální zvídavost začala naplno rozkvétat.

Zkostnatělý vzdělávací systém mu nevyhovoval, a tak sám studoval pokročilé moderní vědecké myšlenky.

V roce 1928 objevil dílo Alberta Einsteina a odvodil jeho zpochybňování Newtonových pohybových zákonů, což svědčí o jeho výjimečné schopnosti samostudia a kritického myšlení.

Ve škole navázal významné přátelství se spolužákem Christopherem Morcomem, který byl zřejmě Alanovou první láskou. Christopher ho však ovlivnil i na poli vědním, diskutovali spolu často o nových teoriích v přírodních vědách a vzájemně se inspirovali.

Toto přátelství bylo pro Turinga nesmírně důležité a formovalo jeho osobnost i vědecké směřování.

Christopherova smrt v důsledku tuberkulózy v roce 1930 Turinga zdrtila. Tato tragická událost měla hluboký dopad na jeho životní filozofii. Stal se ateistou a začal jinak přemýšlet o lidském mozku a povaze vědomí, což ho vedlo k zájmu o umělou inteligenci.

Aby uctil památku svého přítele, dal se na vědeckou dráhu s ještě větším nasazením. Začal studovat matematiku na King’s College v Cambridgi.

Právě tam navrhl v roce 1936 takzvaný Turingův stroj, abstraktní zařízení provádějící matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků.

Tento teoretický model se později stal základem pro vznik moderních počítačů a je považován za jeden z nejdůležitějších konceptů informatiky. Turingovo průkopnické dílo položilo základy pro éru digitálních technologií, kterou dnes známe.

Jeho bádání však přerušila druhá světová válka. K poražení Němců bylo nutné vědět co nejvíce o jimi chystaných útocích a pohybech vojsk, proto bylo potřeba rozluštit kód nacisty využívaného šifrovacího stroje Enigma, který používali ke komunikaci.

Ten v sobě spojoval mechanické i elektrické systémy, jež umožňovaly sto miliard možných nastavení. Vedení německé armády proto nevěřilo, že by někdo jejich šifrování mohl rozluštit.

Alanu Turingovi a jeho kolegům se to však povedlo, a to způsobem, který změnil průběh dějin.

Prolomit kód Enigmy se podařilo už v roce 1932 polským kryptologům, ovšem když do Polska vtrhla německá armáda, museli své poznatky zničit a utéct do Francie. Jejich průkopnická práce však nezůstala zapomenuta.

V květnu 1938 zakoupil admirál sir Hugh Sinclair (1873–1939), šéf tajné britské zpravodajské služby, za své vlastní peníze panství Bletchley Park, situované ve vesnici asi 75 km severně od Londýna.

To se v průběhu druhé světové války stalo sídlem Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu, jehož hlavním cílem se stalo právě rozluštění Enigmy.

Britští specialisté, včetně vynikajícího matematika Alana Turinga a známého kryptologa Alfreda Knoxe (1884–1943), se přestěhovali do zámečku v Bletchley Parku začátkem září 1939, jen pár dní poté, co Británie vyhlásila válku Německu.

Do týmu postupně přibývali nejen další odborníci, ale například i úspěšní šachisté, jejichž analytické schopnosti byly pro luštění šifer neocenitelné.

V roce 1940 se Turing s Knoxem ve Francii setkali s polskými kryptology, kteří jim předali veškeré své cenné poznatky o německém šifrovacím stroji Enigma. Tato spolupráce byla klíčová pro další vývoj dešifrovacích metod.

Díky tomu byli následně schopni v Bletchley Parku postavit prototyp elektromechanického počítače, který Turing nazval Bomba. Tento průlomový stroj dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou.

Spuštěn byl v březnu 1940. Všechny německé šifry byli ovšem v Bletchley Parku schopni číst až za další tři dlouhé roky, jelikož Němci neustále vylepšovali své šifrovací metody. V ideálních podmínkách dokázal přístroj Bomba rozlousknout šifru do hodiny.

Před Němci se ale snažili Britové informaci o prolomení Enigmy udržet v tajnosti, aby nepřišli o svou strategickou výhodu. Jakožto geniální mozek, měl Turing své zvláštnosti.

Například si přivazoval oblíbený hrnek k topení, aby mu ho kolegové nebrali, a čas od času zase nosil pod oblečením pyžamo.

Proto vždy udělali nějaký zastírací manévr, kterým se dalo snadno vysvětlit získání informace o pohybech nepřátelských jednotek.

Prolomení šifry pomohlo při vylodění v Normandii i během bojů v severní Africe, kde poskytovalo Spojencům neocenitelné informace o pohybech nepřítele.

Pro mylný názor, že jí vytvořené šifry jsou nerozluštitelné, používaly Enigmu a její modifikace některé vlády ještě v 50. letech 20. století.

Britové si díky svým znalostem mohli tyto tajně sdělované informace snadno číst, což jim poskytovalo obrovskou výhodu v poválečné éře.

Informace o tom, co britské mozky za války dokázaly, vyplula na světlo až v 70. letech 20. století. Turing se za války zavázal k mlčenlivosti o svém podílu na rozluštění Enigmy, uznání se mu tak dostalo až posmrtně.

Po skončení svého působení v Bletchley Parku se zabýval možnostmi umělé inteligence, předvídal, jak se budou v budoucnu chovat inteligentní stroje.

V roce 1950 prezentoval pokus, nazývaný Turingův test, který má za cíl prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

Alan Turing byl výborný běžec, málo se o něm ví, že se málem kvalifikoval na olympiádu, která se konala v roce 1948 v Londýně.

Test spočívá v tom, že testující náhodně klade dotazy, které zodpovídá buď stroj, nebo člověk. Pokud na základě odpovědí nedokáže testující určit, který z nich otázku zodpověděl, splňuje tato umělá inteligence Turingův test.

Podílel se i na vývoji prvních počítačů, proto je nazýván otcem moderní informatiky. Místo odměn za tyto i válečné úspěchy ho ale čekal krutý zvrat osudu.

Když byl v roce 1952 vykraden, policii oznámil, že ze zločinu podezírá jednoho ze svých sexuálních partnerů.

Během svého působení v Bletchley Parku požádal Turing o ruku matematičku Joan Clarkovou. Řekl jí však o svých homosexuálních sklonech, a tak zasnoubení brzy vzalo zasvé. Tím bezstarostně přiznal, že je gay.

V 50. letech však byla homosexualita v Británii neakceptovatelná. Turing byl proto obviněn a následné odsouzen za sexuální přestupky. Dostal na výběr buď jeden rok vězení, nebo chemickou léčbu, která se prakticky rovnala kastraci.

V důsledku odsouzení mu navíc byla odepřena práce na vládních výzkumech, nemohl ani vycestovat a naopak se stal terčem anonymů a posměšků.

To vše bylo navíc doprovázeno fyzickými změnami v důsledku nucené „léčby“. Turing již nebyl schopen tomu všemu čelit, a tak se rozhodl svůj život ukončit. Inspiraci našel ve své oblíbené „disneyovce“ Sněhurka a sedm trpaslíků.

Dne 8. června 1954 napustil jablko kyanidem draselným a kousl si do něj. Sebevraždu spáchal v necelých dvaačtyřiceti letech. Královská milost mu byla udělena až v roce 2013, což je smutným, ale důležitým uznáním historické nespravedlnosti.

Od 23. června 2021, u příležitosti 109 let od jeho narození, zdobí 50 librovou bankovku portrét Alana Turinga. Andrew Bailey (⃰1959), guvernér Bank of England, k její emisi tehdy řekl:

„Turing byl přední matematik, vývojový biolog a průkopník v oblasti počítačových věd. Byl také gay, a proto se s ním zacházelo otřesně. Umístěním na naši novou polymerovou bankovku oslavujeme jeho úspěchy a hodnoty, které symbolizuje.“

Alan Turing je dnes uznáván jako jedna z nejvýznamnějších postav 20. století.

Jeho práce v oblasti informatiky a umělé inteligence položila základy moderního světa, ve kterém žijeme, a jeho podíl na vítězství Spojenců ve druhé světové válce je nezpochybnitelný.

Jeho tragický osud je však temnou skvrnou na historii spravedlnosti a připomínkou důsledků intolerance. Turingův odkaz však žije dál nejen v technologiích, které denně používáme, ale i jako symbol odvahy, geniality a boje za spravedlnost.