Proč sochy moai na Velikonočním ostrově stojí zrovna na určitých místech? K odpovědím na tuto otázku jsou vědci od roku 2019 zase o trochu blíže.
Podle amerického antropologa Carla Lipa z Binghamton University ve státě New York plošiny ahu a sochy moai označují podpovrchové zdroje vody. Se svým týmem se Lipo zaměřil na zjištění, odkud domorodci brali vodu.
Čerpali ji hlavně z jeskyní u pobřeží a také z prohlubní pod povrchem. „Jakmile jsme se začali zajímat o oblasti kolem ahu, odhalili jsme, že jsou přesně spojeny s místy, odkud tryská čerstvá podzemní voda,“ vysvětluje Lipo.
Je proto možné, že velikost soch a plošin ukazuje kvalitu a množství vodních zdrojů…
Celosvětová senzace
Na Velikonoční ostrov se v roce 1914 vydává expedice, kterou vede anglická archeoložka Katherine Routledgeová (1866–1935). Katalogizuje plošiny ahu a sochy moai. Objevuje souvislost mezi obrazy na zádech soch a nejstarších obyvatel ostrova.
Český inženýr Pavel Pavel vyvolá roku 1986 celosvětovou senzaci, když představuje svoji teorii, jak domorodci z Velikonočního ostrova dokázali přesouvat desítky tun vážící sochy z místa na místo. Sám umí obří sochy „rozchodit“.
Jak dostaly sochy čepice
„Všichni byli překvapeni, když se ukázalo, že sochy moai mají pod zemí těla,“ prohlašuje roku 2015 americká archeoložka Jo Anne Van Tilburgová. Popisuje asi 150 soch (zdokumentováno jich je 887), které se nacházejí až po ramena v zemi.
Vědci z Oregonské univerzity v USA přicházejí s vysvětlením, jak moai dostaly své čepice pukao z červené horniny. Sean Hixon se domnívá, že dávní lidé kameny vyvalili po rampě nebo si pomohli tím, že sestavili jednoduchou páku.
