Střevní mikrobiom – pojem, u něhož odborníci postupně rozkrývají jednotlivé dílky.

Na jarní konferenci European Academy of Dermatology and Venereology (EADV) vědci v rámci své studie představili nové informace o tom, že nerovnováha střevního mikrobiomu může zásadně ovlivnit šíření zánětlivého kožního onemocnění zvaného hidradenitis suppurativa (HS).

Na základě statistických údajů vyplývá fakt, že každý 100. člověk se potýká s neléčitelnou kožní nemocí. To, že by to mohlo nějak souviset se střevním mikrobiomem, se lékaři snaží prokázat již několik let.

Postupně se jim podařilo nasbírat dostatek důkazů, díky nimž potvrdili, že jeho složení má vliv na celou řadu tělesných procesů, od imunity přes vznik obezity či astmatu až po silné záněty.

Jako hledat jehlu v kupce sena

Onemocnění, které se označuje jako hidradenitis suppurativa, trápí zhruba 1 % dospělých jedinců. Rozpoznat příznaky není vůbec snadné, nemoc se v mnohém podobá akné, a tak je často zaměňována s bakteriální chorobou.

Lidé se domnívají, že se jedná o známku nedostatečné hygieny, avšak nemohli by být dále od pravdy. Toto autoimunitní onemocnění má velice komplikované příčiny, přičemž mezi hlavními faktory figuruje obezita, užívání hormonální antikoncepce, dokonce i genetika.

Mezi typické příznaky se řadí zánětlivá ložiska v tělesných partiích se zvýšeným třením (stehna, podpaží), tzv. abscesy (dutiny vyplněné hnisem) mohou dosahovat velikosti golfového nebo baseballového míčku, obvykle z nich vytéká značně zapáchající tekutina.

Vliv narušené rovnováhy mikrobiomu

Badatelé se na základě všech známých informací o kožních chorobách, zejména o nemoci HS, snažili najít spojitost s nevyváženým mikrobiomem. K dispozici měli vzorky stolice od 15 pacientů s HS a od 15 zdravých osob, které byly zhruba stejného stáří a pohlaví.

Cílem bylo zjistit, zda se obsah a pestrost střevních bakterií ve stolici liší u zdravých a nemocných. Výzkum přinesl skutečně zajímavé výsledky.

U nemocných lidí bylo významně nižší relativní množství tří rodů bakterií kmenu Firmicutes než u kontrolní skupiny zdravých jedinců. Nedostatek těchto bakterií obvykle značí narušenou regulační rovnováhu ve střevech, dále také podporuje vznik zánětů.

„Naše výsledky naznačují, že úprava stravy a probiotika by mohly pacientům s touto nemocí pomoci.

A to zejména proto, že možnosti léčby jsou v tomto ohledu v současnosti omezené,“ řekla spoluautorka výzkumu Neslihan Demirel Ogutová z University Training and Research Hospital.

Lékaři doposud neobjevili lék na onemocnění HS, s příznaky vyrážky se bojuje změnou životního stylu, u některých jedinců však z nevysvětlitelných důvodů léčba nefunguje.