Hana Benešová (1885‒1974) svého chotě, prezidenta Edvarda Beneše (1884‒1948), přežije o 26 let a pro Čechy zůstává vzdělaná a elegantní dáma ztělesněním ideálů první republiky ještě dlouho poté, co Československo uzurpovali do svých drápů komunisté.

Hned po Benešově smrti je jí dopřán důchod ve výši tehdejšího ministerského platu (4000 Kč), a i když je později snížen (o 1000 Kčs, údajně daň z příjmu), pořád dostává dost na to, aby si mohla platit komornou, hospodyni a řidiče.

Její komorná pobírá plat 400 korun. Většinu času tráví Benešová ve svém bytě v pražské Loretánské ulici, kde tráví čas od Dušiček do Velikonoc.

Miluje procházky

Vstane kolem půl osmé a po snídani věnuje svoji pozornost ranním novinám. Se svojí komornou Vilmou Kulhánkovou pak vyrazí na procházku, jejími neoblíbenějšími místy jsou letohrádek Hvězda a Břevnov.

Vrátí se domů na oběd, po kterém se s Jiřinou Benešovou, manželovou sekretářkou a neteří v jedné osobě, věnuje vyřizování korespondence. Odpoledne přijímá návštěvy nebo opět vyráží do pražských ulic.

Nebyla žádný generál

Kulhánková pracovala jako komorná u prezidentského páru od roku 1937 a znala důvěrně i soukromí manželů. Popírá proto, že by Hana doma generálem: „Nevzpomínám si, že by se někdy hádali. Když bylo nejhůř, paní Hana prostě řekla:

Edíčku, uděláme to takhle, a bylo to. Jinak byl jejich partnerský vztah harmonický, nebyla v něm dominantní osobnost.“