Nikdo se neptá, kde vzal Stalin knír. Jídelníček Kim Ir-Sena nikoho nezajímá. Ani Kaddáfího drogy. Na rozdíl od toho nervního ukřičeného nácka, jehož život je plný bizarních faktů, mýtů i perliček.

 …knírek

Odkud se vzal kartáček pod nosem, charakteristický rys jeho vzhledu? Přes nápadnou shodu není poctou Charlie Chaplinovi (1889-1977), jak se občas tvrdí. Spíš torzem původní chlouby, kterou míval pod nosem. Jako mladý totiž nosí mohutný knír.

Pečlivě si ho voskuje, špičky kroutí nahoru, a je na něj patřičně hrdý. Pyšní se jím ještě na počátku první světové války, ale z fronty se už vrací bez něj. Ke změně však nevelí módní trendy, jak se dlouho věřilo, ale velitel jeho jednotky. „Oholit!

Ten knír musí dolů,“ nařizuje a jeho ztrátu nese Hitler velmi těžce. Není však zbytí. Na frontu dorazila novinka. Bojové plyny. A jeho navoskovaná chlouba by mu překážela v nasazené plynové masky.

Vysvětlení objeví historici ve vzpomínkách jeho spolubojovníka, německého spisovatele Alexandera Moritze Freye (1881–1957).

…vegetariánská strava

Pokud lze označit Hitlera za vegetariána, je jím z donucení, nikoli z přesvědčeni. Rozhodně není žádný útlocitný milovník zvířátek, který by se kvůli nim zřekl masa. Ve skutečnosti miluje šunku, kaviár, játrové knedlíčky a také plněná holoubata.

„Byla jeho oblíbenou pochoutkou a často si je u nás v hotelu dopřával,“ vzpomíná ve své knize slavná anglická kuchařka Dionne Lucasová (1909–1971).

K vegetariánské stravě ho nežene láska ke zvířátkům, ani strach z rakoviny, a už vůbec ne pohled na pitvu jeho milenky Geli Raubalové (1908–1931), jak tvrdí ve své knize John Toland (1912–2004). Taková citlivka Hitler rozhodně není. Důvodem jsou spíš prdy.

Přesněji řečeno žaludeční problémy. Už od mládí ho totiž trápí křeče v břiše, časté říhání, a také silná plynatost. Kvůli těmto zdravotním potížím nejen bere velké množství léků, ale také se musí krotit v jídle, což mu jako požitkáři dělá značné potíže.

…pervitin

Hitler drogy odsuzuje. Zejména kokain, který označuje za „židovskou drogu“. Jenže nakonec sám na drogách končí, o což se postará jeho osobní lékař Theodor Morell (1886-1948).

Mastičkář a šarlatán, kterému Hitler bezmezně věří a nechá do sebe horem, dolem i jinudy, cpát cokoli, co mu vnutí. Podle lékařských záznamů, které se podaři získat americké rozvědce, užívá Hitler v průběhu války přes 70 různých léků.

Mimo jiné také posilující koktejly tvořené z velké části návykovými látkami, mezi nimiž nechybí efedrin, kodein, ale hlavně metamfetamin, alias pervitin.

Od srpna srpna 1943, kdy nacisté prohrají tankovou bitvu u Kursku a Spojenci se vylodí na Sicílii, kdy potřebuje být vyčerpaný Hitler fit a plný energie, také koktejl Pervitinu a Eudokalu, léku na utišení žaludečních křečí, jeho základem je, stejně jako u heroinu, morfin.

„V době poslední ofenzívy, už byl pod jejich vlivem každý den a koncem války už byl zcela mimo realitu.“ tvrdí novinář Norman Ohler (*1970).

Podle mnohých není třes rukou, patrný na jeho záběrech z posledních dnů války, způsoben Parkinsonovou chorobu, ale abstinentními příznaky poté, co mu došly zásoby „léků“.