Na zem dopadá další a další kamení. V místech, kde se kdysi nacházel vchod do francouzské Chauvetovy jeskyně, nakonec zbude jenom malá škvírka. Po mnoha tisících letech zmizí i ona.

Nikoho nenapadne, že by se pod sesuvem kamení mohl nacházet skutečný umělecký poklad. K jeho objevu dojde poměrně nedávno, až v roce 1994 a nález zaslouženě vzbudí senzaci.

Tím spíše, že podle názoru odborníků je jeskyně a umělecká tvorba v ní mnohem starší, než její sestřička z Lascaux.

Obrázky možná vznikly až před 36 tisíci lety, jiné odhady ale uvádějí asi 31 tisíc let.  Jisté je, že kromě vyobrazení zvířat tu najdeme i otisky nohou rodu homo sapiens, jedny z nejstarších na světě.

Kdy sem naposledy vkročila lidská noha?

Proč jsou tato umělecká díla tak zachovalá navzdory svému stáří? Díky nánosu kamení, který zavalil vchod, sem podle názoru odborníků nevkročila lidská noha minimálně posledních 20 tisíc let.

„Minulost ukázala v případě Lascaux i Altamiry, že návštěvnický provoz zanechává nesmazatelné stopy a malby mohou být nenávratně zničeny tím, že lidé vydechují oxid uhličitý a přinášejí různé škodlivé mikroorganismy,“ vysvětluje Lucie Veléová, kurátorka pravěkých a starověkých sbírek našeho Národního muzea, důvod, proč po odhalení jeskyně dochází poměrně rychle k její zkáze.

I v tomhle případě proto odborníci přikročí k tvorbě zdařilé repliky. Vzniká u obce Vallon-Pont-d´Arc ve francouzské oblasti Ardeche, kde najdeme i další jeskyně skrývající pravěké poklady.

Kreslili svoje představy?

Podle profesora antropologie Davida Lewise Williamse z jihoafrického Johannesburgu naši předkové nemalovali na zdi jeskyní a domů skutečná zvířata a lidi, ale hlavně svoje představy.

„Stěny jeskyně byly pro pravěkého člověka bránou oddělující běžný svět od světa duchů,“ říká. Divokou zvěř chtějí zkrotit pomocí magických rituálů, v nichž hrají svoji úlohu i malby.

Obřady v jeskyních, zajišťující úspěšný lov, se stávají záležitostí kmenových šamanů, obyčejní lidé je nepraktikují. Vyobrazení lidí na mladších neolitických malbách se od paleolitu (starší doba kamenná cca 2,5 miliónu – 8000 př. n. l.) hodně liší.

Jsou jednodušší. Navíc přibývají i bojové scény z válek mezi jednotlivými kmeny.