Představte si, že máte dvakrát tentýž příběh. Jeden v digitální podobě, druhý vytištěný na papíře. Oba mají stejný počet slov, naprosto totožný obsah, ovšem po přečtení z nich rozhodně stejný popis nemáte! Tušíte proč?

Pro většinu z nás už je čtení digitálních textů dávno samozřejmostí. A nemáme vždy na mysli čtečky s elektronickým papírem. Čteme z počítačových monitorů, tabletů či telefonů, emaily, články a někdy i celé knihy.

V čem je to jiné, než když si vezmeme knihu z papíru? Již řadu let vědci bádají nad tím, která z nich lépe vyhovuje našemu mozku. Proč ta klasická zatím vede na plné čáře?

Lépe se soustředíme

Digitální svět nabízí tolik lákadel. Naše mysl by je nejraději stihla všechny najednou a při čtení neustále bloumá. Tu na nás vystřelí reklama, naskočí nová oznámení, nutně potřebujeme teď hned zkontrolovat nové zprávy.

Již několik studií dokázalo, že při čtení na elektronických zařízením dvě třetiny lidí ztrácí pozornost již do 10 minut! Hlava pak přepíná na proces zvaný multitasking. I obyčejná čtečka může mít různé funkce, v tištěné knize je možnost jediná. Nerušeně se soustředit se na čtení!

Víc se toho naučíme

Je dokázáno, že digitální text čteme rychleji. Zároveň ale dost povrchně. Se stejnou pozorností, se kterou projíždíme sociální sítě, zhlédneme sportovní výsledky nebo titulky zpráv, procházíme třeba i náročný text ke studiu.

Prostě vše prolítneme očima, abychom stihli co nejvíc. Neuniklo nám ale něco podstatného?

Když výzkumníci dávají studentům otázky k přečtenému textu, ukáže se, že hlavní smysl pochopili všichni. Ti, co četli text vytištěný, však pochytili mnohem víc detailů – četli více do hloubky!

Správně porozumět těžkému digitálnímu textu je složitelnější, ale lepšíme se. Rozdíly ve vnímání elektronického a tištěného už se od počátku století pomalu smazávají.

Snáze přemýšlíme

Se dvěma typy čtení, povrchnějším a hloubavějším, souvisí i dva typy myšlení. Pomalé analytické, oproti rychlému a intuitivnímu.

Právě druhý případ je typický pro prostředí internetu – rychle hledáme ty nejpodstatnější informace a uděláme si rámcový obraz toho, co se děje.

Pokud ale chcete umět kriticky přemýšlet, vyhodnocovat informace a dívat se na věc z různých úhlů, musíte podpořit i druhý typ myšlení. Právě čtením složitějších textů, které nejsnáze zvládnete v tištěné podobě.

Také se říká, že děti, které hodně čtou klasické knihy, mají pak lepší studijní výsledky

Všechno si pamatujeme

Když čteme na počítači, z tabletu nebo telefonu, text si postupně posouváme, hýbeme s ním či ho zvětšujeme. Pro oči možná výhoda, mozek však ztrácí možnost prostorové paměti! Při čtení knihy totiž vnímáme stránky jako celek.

Co bylo psáno nahoře, co dole, vpravo či uprostřed? Vše se ukládá do paměti. Když se však text posouvá a stránka neustále mění, tuto možnost nemáme a snáze toho víc zapomeneme.

V elektronických čtečkách, kde jsou stránky pevné, je to samozřejmě jinak, ovšem ani u nich neobracíme stránky! I takový detail rozhoduje – účastníci experimentů si při otáčení stránek lépe pamatují chronologii příběhu.

Protože když držíme knihu v rukou, dobře víme, kolik stránek jsme už přečetli a kolik jich ještě zbývá.

Dříve usneme

Když čtenáři digitálních zařízení večer ulehnou, zpravidla usnou za delší dobu než ti, kteří si četli klasickou knihu.

S pozorováním monitorů tělo vylučuje méně hormonu melatoninu, který kontroluje spánkový cyklus. Přirozený biorytmus se narušuje, a ráno budete vše méně soustředění. Odborníci radí monitor vypnout hodinu předtím, než půjdete spát. Oči i mysl potřebují chvilku oddechu.

Je nám skvěle!

Nejde jen o pocit pevné knihy v rukou či lákavou vůni papíru. Čtení klasických knih je vlastně meditací! Chvíli totiž soustředíme pozornost na něco nehybného – na text, kterým nám nikam neutíká, na svět fantazie a vlastních myšlenek, který nám nic neruší.