Domů     Tour de márnice: Přijďte si přivonět k nebožtíkům!
Tour de márnice: Přijďte si přivonět k nebožtíkům!

V zatuchlém, malém kamrlíku bez oken se tísní skupinka zvědavců. Všichni si schválně přivstanou, aby jim neunikla sebemenší drobnost. Krev a smrad ignorují, se zatajeným dechem čekají, co se bude dít. Pak odhalí prvního nebožtíka a „zábava“ začíná…

reklama

V neděli odpoledne se dá dělat spousta věcí. Lenošit, sportovat, vzdělávat se. V Paříži 19. století ale mají na ukrácení dlouhé chvíle trochu jinou vychytávku.

Jakmile ráno zazvoní budík, rodina se slušně oblékne, umyje, učeše, pak nasadí smutný výraz a vyrazí do nejbližší márnice. Lepší zábavu než koukat se na rozkládající, mnohdy neidentifikovatelné nebožtíky, aby člověk pohledal.

Co takhle zkusit tisk?

Nedělní morbidní divadýlka přitom začnou úplně nevinně. Mrtvoly plavou v Seině mnohem častěji než ryby, a policie odmítá sedět nadále s rukama v klíně. Mnohdy totiž vůbec netuší, o koho se jedná.

reklama

A právě tehdy někdo přichází s nápadem zapojit do pátrání noviny. Píše se rok 1849, když se strážci zákona osmělí, a mezi Pařížany vypustí zprávu o nalezení zmasakrovaného těla. „Muž, zbavený rukou, hlavy i nohou, byl vyloven ze Seiny.

A pařížská policie potřebuje toto tělo identifikovat. Zve proto všechny Pařížany do hlavní budovy márnice na Quai de l’Archevêché….“ Obyvatelé nejprve zírají s otevřenou pusou, zvědavost je ale přemůže. Vždyť je to zadarmo!

Fotografie malé holčičky rozpoutá v márnici návštěvní lavinu. Dorazí na 150 000 lidí.
Fotografie malé holčičky rozpoutá v márnici návštěvní lavinu. Dorazí na 150 000 lidí.

Márniční podívaná

Před omšelou „La Morgue“ naproti Notre Damu se ve smluvený den lidé doslova tísní. Když v houfu šouravým krokem dojdou až k místu, kde je trup vystavený, děti spustí nadšený povyk, zatímco jejich matky omdlévají a otcové nervózně konverzují.

I když si najdou tací, kteří si nad nechutným nápadem klepou na čelo, policistům se osvědčí. Nejen, že v následujících dnech vyloví zbylé části těla, ale oběť se podaří identifikovat a pachatele posadit do smradem prolezlé kobky.

Morbidní divadlo od té chvíli nabírá na pravidelnosti. Identifikace se totiž z mizerných 10 % rázem zvedá na 75 %. Jen je potřeba dát všemu řád a těla umístit do bezpečné vzdálenosti. Mrtví jsou proto nejprve svlečeni, důkladně prohlédnutí a nakonec zmrazeni.

Teprve poté mohou být za sklem či mřížemi vystaveni. Do roku 1882 se ale místnosti nechladí, nebožtíci se po krátké době nafukují a nejsou k poznání. Po 3 dnech jsou proto jejich těla nahrazována fotografiemi.

Ani přes sta tisíce zvědavých očí se ale pachatele ani totožnost holčičky odhalit nepodaří.
Ani přes sta tisíce zvědavých očí se ale pachatele ani totožnost holčičky odhalit nepodaří.

Rejžujeme na smrti

Od té chvíle se zvědavci hrnou dovnitř po tisících, za týden je schopno se v márnici vystřídat klidně i 40 000 lidí. U mříží se tísní jak vykulené děti, tak tuláci, kteří zrovna nemají co na práci, nakouknout touží i někteří turisté.

Mnohdy se ale stane, že si nos k mříži přijde strčit i samolibý pachatel. Podobnou zvědavost zasadí do svého díla Tereza Raquinová například spisovatel Émile Zola (1840–1902). Před márnicí se proto rozjíždí slibný byznys.

Komu se dělá nevolno, může si zakoupit vonnou sůl, tygří mast nebo čpavek. K dispozici je také koňak či ovoce.

Malá a nevinná

Další návštěvní lavinu strhne i rok 1886. Tehdy nechají strážci zákona na titulní stranu Le Journal Illustré otisknout fotku mrtvé čtyřleté holčičky s jedinou záhadnou modřinou na ruce.

Plátek, který denně „oběhne“ tisícovku domácností, rozpoutá davové šílenství. Doprava kolabuje, ulice jsou přeplněné, před márnicí se lidé chvílemi i mlátí, jen aby dívenku spatřili na vlastní oči.

Nakonec nebohou dívku zhlédne na 150 000 lidí rozdělených do skupinek po 50. Ani přes všeobecnou horlivost se pachatele ani totožnost holčičky senzacechtivému a početnému davu odhalit nepodaří.

Do roku 1882 se místnosti řádně nechladí. Po třech dnech jsou proto těla odklizena.
Do roku 1882 se místnosti řádně nechladí. Po třech dnech jsou proto těla odklizena.
reklama
Foto: Shutterstock.com, Commons.wikimedia.org
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz