„Hezky z ruky do ruky. Já dodám otroky, vy peníze,“ trvá na svém Čech. „No, dobrá,“ pokrčí rameny kupec a z ukrytého měšce vytahuje stříbrné denáry. V letním slunci se na nich leskne nápis ENMA REGINA (královna Emma). Čech na ně žádostivě upře oči. Tolik stříbra pohromadě ještě neviděl!

Peníze nechává razit česká kněžna Emma (před 950 – 1006), manželka knížete Boleslava II. (asi 932 – 999). Navzdory dobovým zvykům ale neuvádí jméno panujícího knížete.

Co ji k tomu vedlo, nad tím si historikové marně lámou hlavu. Snad že sama zřejmě byla královského původu a vyššího postavení než její manžel, možná je začala razit až jako vdova…

Skončila francouzská královna v Čechách?

Peníze se navíc podobají těm, které za života západofranského krále Lothara I. Francouzského (941 – 986) nařídila vyrábět jeho žena.

Jmenovala se Emma a v Západofrancké říši o ní po Lotharově smrti v roce 986 postupně ztrácíme další stopy… Proto se přímo nabízí hypotéza, že se zmizelá franská královna-vdova, dcera italského krále Lothara a burgundské princezny Adelheidy, objevuje najednou po boku českého knížete Boleslava.

Smrt perly něžného pohlaví

Zpráv o naší kněžně Emmě máme totiž zoufale málo, zmiňuje se o ní hlavně letopisec Kosmas. „…slova oslavující tuto ženu opsal kronikář ze starší kroniky Reginona z Prümu,“ přibližuje zdroj jeho informací současný historik Jiří Sláma.

Kosmas o Boleslavovi píše, že „přeslavný kníže byl v manželství spojen s Hemmou, jež byla rodem nad jiné ušlechtilejším, a což zasluhuje ještě větší chvály, ušlechtilostí mravů mnohem výtečnější“.

Zaznamenává i její smrt v roce 1006: „Kněžna Emma, perla ženského pohlaví, zimnicí byvše zachvácena, vyproštěna byla z pout tělesných.“

Vymyšlený text a neexistující princezna

Český dějepisec Gelasius Dobner (1719 – 1790) považuje Emmu za burgundskou princeznu.

Pro svoji teorii se inspiroval rukopisem německého humanisty Heinricha Gundelfinga (1440 – 1490), Tvrdí, že v něm u Jindřicha II. Bavorského (951 – 995) objevil označení „cognatus ducis Bohemiae“ (bratranec, vévoda z Čech).

Z toho usuzuje, že Emma je sestrou Jindřichovy manželky Gizely a dcerou burgundského krále Konráda I. Jenže nikdo jiný než on takovou zmínku v textu nenašel… Ještě dál ve svých dohadech zachází rakouský historik Johann Loserth (1846 – 1936).

Zmínka u věnování Gumpoldovy legendy se prý vztahuje k Hemmě, manželce krále Ludvíka II. Němce (805 – 876) a žádná česká kněžna neexistuje.

Naštvaný biskup odchází

Ve skutečnosti je všechno jinak. Po Lotharově smrti v Západofrancké říši zuří boje o nástupnictví. Vdova Emma přijde o majetek.

„V nouzi nejvyšší se obrátila k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., jehož manželka byla její sestřenicí, a ten ji roku 988 nebo 989 přijal na svém dvoře,“ líčí situaci Charvát. Jindřich jí neodmítne pomoc a vyšle posly k českému knížeti.

Ti dohodnou sňatek, ačkoli Boleslav je v té době ženatý. Neváhá ale zapudit svoji manželku a sáhne po vznešenější partii.

„Tím však měl způsobit definitivní roztržku s biskupem Vojtěchem, který takové porušení manželského slibu pokládal za natolik frapantní (do očí bijící – pozn. red.), že raději ze země odešel do Říma,“ dodává Charvát.