„Vypij moji medicínu,“  pobídne kapitán jednoho muže z posádky. Námořník do sebe hodí panáka jakési tekutiny. Oklepe se hrůzou. Než tohle, raději se rychle uzdravit. Svérázné metody mořského vlka postaví jeho posádku rychle na nohy…

Thomas Dover (1660–1742) se narodí v zemědělské rodině v anglickém Bartonu on the Heath ve střední Anglii jako jedno z osmi dětí. Vystuduje medicínu a vrací se do svého rodiště, kde se živí jako praktický lékař a pomáhá nemocnému otci na farmě.

Po tátově smrti v roce 1696 si v Bristolu zakládá svoji lékařskou praxi, která se ukáže jako velmi výnosná. Denně má až 25 pacientů a brzy si může dovolit nákladný dům.

Seznámí se ale zároveň s námořním kapitánem a lupičem Woodesem Rogersem (asi 1679–1732) a díky němu se mu otevře nová kariéra. „Na španělských lodích plují do Evropy hotové poklady,“ vypráví mu Rogers.

Vidina zlata ho nadchne. Opouští postavení úctyhodného bristolského lékaře a stává se námořním kapitánem na pirátské lodi.

Zemře jenom hrstka mořských vlků

Jeho loď vyplouvá na moře 1. srpna 1708. Přepadává plavidla, ze kterých kouká nějaký zisk.

Přistává ve městě Guayaquil v dnešním Ekvádoru, kde také drancuje a hledá cennosti. Posádka přitom neváhá vyhrabávat i hroby. Část kapitánových mužů onemocní a Dover se proto vrací ke své lékařské praxi. Mužům pouští žilou, dokud neomdlí.

„Dával jim pít zředěnou kyselinu sírovou. Tento režim se osvědčil, zemřela jenom hrstka námořníků,“ tvrdí o něm dokonce britský historik medicíny Norman Moore (1847–1922).

Objevitel Robinsona

Při své plavbě uvidí Thomas Dover 1. února 1709 na ostrovech Juana Fernándeze v Tichém oceánu u Chile světlo.

Rozhodne se společně s Rogersem přistát u jejich břehů a pátrat po jeho původu. Na pevnině narazí na skotského námořníka Alexandera Selkirka (1676–1721), který na ostrově pobývá jako trosečník od roku 1705.

Plavil se na ztroskotané lodi Cinque Ports.

Selkirkovým osudem se pak inspiruje Daniel Defoe (1660–1731), přítel Woodese Rogerse a napíše o něm román Robinson Crusoe.

Po tříleté cestě dorazí zpátky domů a zisky z výpravy rozdělí mezi všechny investory. Většinu získaného bohatství ale promrhá ve špatných investicích. Působí v Londýně v době vypuknutí epidemie neštovic.

Doktor rtuť otravuje pacienty

Sepisuje lékařskou knihu, kterou vydává v roce 1732. Popisuje v ní asi 120 nemocí, dává k dobru svoje zkušenosti. Vřele tu například doporučuje rtuť nejenom jako lék na syfilis, proto mu také lidé začnou přezdívat „doktor Quicksilver“.

Rok po vydání knihy se ale objeví první kritici této metody, kteří upozorňují, že svojí léčbou může způsobit otravu rtutí. Jeho lékařská příručka vyjde dokonce osmkrát a dočká se i francouzského překladu.

Nesmrtelný se Dover stane díky receptu na svůj prášek proti bolesti, pocení a kašli.

„V kombinaci opia, ipecacuanhy (kořen brazilské rostliny) a síranu draselného (později lékořice) se v průběhu času upravovalo množství, ale lék se používal více než 200 let,“ uvádí Moore.