Napětí by se dalo krájet. Jako myška vklouzne do potemnělého stavení, kde by se měl nacházet obávaný zločinec. „Kdo je to?“ protne vzduch otázka položená španělsky. Strážce zákona ho okamžitě pozná a místo odpovědi bez váhání vystřelí.

Nasadit klobouk, zářivou hvězdu a samozřejmě kolt za pas. Povolání šerifa je velice nebezpečné, a proto se na něj hodí jen ti nejodvážnější.

Vášnivý střelec a karbaník

Kdo: Wild Bill Hickok

Zajímavost: Zabijí ho během hraní pokeru

Vystřídá hned několik štací, a všude, kam vkročí, zanechá stopu. Dlouhovlasý pistolník Wild Bill Hickok (1837–1876) se přestřelek nebojí – naopak. Cíl umí přesně zasáhnout na desítky metrů.

Zkrátka přesná muška

Civilní jméno zní James Butler Hickok, Divoký Bill je ale pro něj příznačnější. Vyrůstá v nábožensky založené rodině, ale odříkaného největší kus, a tak jako osmnáctiletý jede na západ, kde působí jako vozka dostavníků.

Projeví se u něj jezdecké vlastnosti, protože pracuje ve službách kurýrní firmy Pony Express. Občanská válka ho nenechá chladným, přidá se na stranu Unie. Má na svědomí špionské akce a v uniformě Konfederace narazí na Buffalo Billa (1846–1917).

Od roku 1869 dohlíží na bezpečnost v městě Hays. Jde o pořádnou fušku, protože za předchozích 18 měsíců se v úřadě vystřídají tři muži. Hickok má pro strach uděláno, jeho Achillovou patou jsou karty. Kdysi zastřelí muže kvůli zlatým hodinkám.

Ty prohraje a dotyčný se s nimi na rukou producíruje po městě. Hickok ho údajně usmrtí jednou ranou a na vzdálenost 75 metrů. Další kroky směřují do Albiene, tam natrvalo přesedlá na karban.

Při hraní si na něj počíhá zubatá – ve městě Deadwood k němu přistoupí neznámý muž a zabije ho. Údajně šlo pomstu za bratra.

Zadlužen až po uši

Kdo: Pat Garrett

Zajímavost: Prezident Roosevelt mu zařídí práci

Obávaného Patta Garretta (1850–1908) zná historie jako muže, který zabije Billy the Kida (1859–1881). Jenže smrt známého bandity je zlomovým okamžikem šerifova života. Po incidentu jde totiž všechno od desíti k pěti.

Svatba, a pak hon na zločince

Do víru Divokého západu zamíří z Louisiany. Okamžitě ho všichni vnímají jako drsňáka, který nejde pro ránu daleko. Z lovce bizonů se stává barman. Na podzim 1879 mu zazvoní svatební zvony, jeho milovaná ale po pár dnech umírá.

Podle některých klepů se na obřadu objeví i Billy the Kid. Stačí několik měsíců a situace se výrazně promění. Garrett pracuje jako šerif v Lincoln County, Kida zase hledají kvůli vraždě.

A strážce zákona se zdá být ideálním kandidátem, protože s nikým nemá slitování. Slídí jako ohař až obávaného banditu dostihne na ranči Stinking Springs. Doručí ho spravedlnosti, jenže Kid pláchne.

Rozzuřený Garrett vyráží znovu do akce a 14. července 1881 desperáta dostihne. „Kdo je to?“ křikne Kid do tmy, odpovědí mu jsou dva třaskavé výstřely. To z něj udělá hvězdu, kritici ale tvrdí, že Kida zrádně střelí do zad.

Garrettovi se v dalších letech nedaří. Nemá úspěch v politice, zklame jako farmář a dostává se do dluhů. Prezident Theodore Roosevelt (1858–1919) z něj sice udělá výběrčího cla na mexické hranici. Z dluhů se však nevyhrabe. Umírá za záhadných okolností, kdy ho zastřelí domnělý kupec jeho ranče.

Mít zadní vrátka

Kdo: Bat Masterson

Zajímavost: Umírá při psaní článku

Za svůj život toho Bat Masterson (1853–1921) stihne hodně. Od lovce bizonů se vypracuje až na šerifa. S přibývajícími roky ale mění zaměstnání a stává se známým novinářem.

Expert na box a Divoký západ

Přes drsné dětství doroste do průzkumníka americké armády. Od roku 1876 ale kulhá a podpírá se holí. Jde o vzpomínku na konflikt s jedním desátníkem, kterému údajně chodí za ženou. Ani to mu nezabrání, aby se usídlil v centrum hazardu jménem Dodge City.

Na rozdíl od svých kolegů se snaží řešit konflikty bez zbytečného násilí. Zároveň se přestřelkám nevyhýbá. Své místo nakonec najde v coloradském městě Trinidad, kde získá úřad šerifa. Vydrží tam pouhý rok, a tak vyrazé zpět do Dodge City.

Už tehdy mu je jasné, že v nebezpečné branži nemůže moc dlouho vydržet. Masterson pošilhává po novinařině a zajímá se o sport. V 90. letech 19. století odcestuje do New Yorku, kde získá práci jako žurnalista pro New York Morning Telegraph.

Specializuje se na box a zároveň čtenáře baví krátkými sloupky, do nichž promítá svou minulost. Seznámí se prezidentem Rooseveltem, jenž ho dokonce jmenuje strážcem zákona části státu New York. Masterson ale neustále píše, nakonec umírá u stolu, u něhož smolí článek.