Skip to content

Tornádo, vichřice, hurikán… Který vítr je nejničivější?

Lidé se odnepaměti musí potýkat s katastrofami, které způsobuje silný vítr. V roce 1900 si třeba Galveston, nejsmrtonosnější hurikán v dějinách USA, vyžádal 8000 obětí! 

Největší zaznamenaný tajfun v historii lidstva
Rok: 1970
Země: někdejší východní Pákistán (dnešní Bangladéš)
Počet obětí: 500 000

Tajfun Bhola vtrhl do ústí řeky Gangy dne 12. listopadu 1970. Přímo při bouři pak zahynulo 500 000 lidí, přičemž hlavní příčinou tak vysokého počtu obětí byla zvednutá vodní hladina, která téměř zcela zatopila většinu ostrovů v deltě řeky. Bhola byl v tom roce již sedmou, a zároveň nejsilnější tropickou cyklonou, která se v Indickém oceánu rozpoutala. V okamžiku největší síly dosahovala rychlost větru 205 km/hod. Nejvíce bylo zasaženo město Tazumuddin, ve kterém zahynulo 45 % tamějšího obyvatelstva. Celkem bouře způsobila škody za tehdejších 86 000 000 dolarů (405 000 000 dnešních dolarů).

Ve městě Tazumuddin zemřela téměř polovina jeho tehdejších obyvatel.

CO JE CO?

Tropická cyklona – je to atmosférický útvar, konkrétně obrovský vír s charakteristickým okem uprostřed. Rychlost větru může dosáhnout až 300 km/h. V různých oblastech světa pro ni mají různý název. V Indii a v Austrálii jí říkají cyklon, v jihovýchodní Asii tajfun, v Atlantském oceánu hurikán.

Tornádo Jedná se o silně rotující vzdušný vír. Ve srovnání s tropickou cyklonou je to ale trpaslík, jeho průměr se pohybuje v desítkách až stovkách metrů a po zemském povrchu či vodní hladině se prohání maximálně desítky minut. Tornáda ovšem bývají doprovázena dvakrát silnějším větrem než cyklony, takže lokálně mohou způsobit výraznější škody. I když nejčastěji zasahují Spojené státy americké, nejvíc obětí tornáda bylo zaznamenáno v Bangladéši. Když tuto zemi totiž roku 1989 zasáhlo tornádo Daulatpur-Saturia, stálo to život 1300 lidí. Nejhorší americké tornádo přitom roku 1925 zabilo „jen“ 695 lidí.

Tornáda se nejčastěji vyskytují ve Spojených státech.

Beaufortova stupnice

V roce 1805 vytvořil sir Francis Beaufort, kontraadmirál britského námořnictva, dvanáctibodovou škálu, jež později vešla do povědomí jako Beaufortova stupnice. Původně nesloužila jen k odhadu rychlosti větru, ale na jejím základě se i vydávala doporučení pro plavbu s určitým počtem plachet. Pro nenámořní účely byla upravena v roce 1850. Od roku 1969 má pak stupňů šestnáct (byla totiž nastavena o Saffir-Simpsonovu stupnici hurikánů).

1. Vánek

Rychlost: 1–5 km/h

Projevy: Například kouř z ohně nestoupá přímo vzhůru a na moři vznikají malé, šupinovité vlny bez pěnových vrcholků.

2. Větřík

Rychlost: 6–11 km/h

Projevy: Vítr je cítit na tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje. Na moři vznikají malé vlny, ještě krátké, ale výraznější, se sklovitými hřebeny, které se nelámou.

3. Slabý vítr

Rychlost: 12–19 km/h

Projevy: Listy a větvičky jsou v pohybu, vítr napíná prapory. Hřebeny vln na moři se začínají lámat, pěna je převážně skelná. Ojediněle se vyskytují malé pěnové vrcholky.

4. Mírný vítr

Rychlost: 20–28 km/h

Projevy: Vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi. Vlny na moři jsou ještě pořád malé, ale prodlužují se, hojně se vyskytují pěnové vrcholky.

5. Čerstvý vítr

Rychlost: 29–38 km/h

Projevy: Hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají. Na moři vznikají dosti velké a výrazně prodloužené vlny, všude jsou bílé pěnové vrcholy, ojediněle se vyskytuje vodní tříšť.

Při čerstvém větru na moři vznikají velké vlny.

6. Silný vítr

Rychlost: 39–49 km/h

Projevy: Pohybuje silnějšími větvemi, používání deštníku se stává obtížným. Na moři vznikají velké vlny, jejichž hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny.

7. Prudký vítr

Rychlost: 50–61 km/h

Projevy: Pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná. Moře se bouří, bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří po větru pruhy.

8. Bouřlivý vítr

Rychlost: 62–74 km/h

Projevy: Láme větve, vzpřímená chůze proti němu je nemožná. Na moři se vytvářejí dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky, od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť.

9. Vichřice

Rychlost: 75–88 km/h

Projevy: Vítr způsobuje menší škody na stavbách – strhává komíny nebo tašky ze střechy. Na moři vznikají vysoké vlnové hory a husté pásy pěny po větru. Moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje dohlednost.

10. Silná vichřice

Rychlost: 89–102 km/h

Projevy: Vyvrací stromy, ničí domy. Na moři pozorujeme velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími se a lámajícími se hřebeny.

11. Mohutná vichřice

Rychlost: 103–118 km/h

Projevy: Rozsáhle pustoší zemský povrch. Na moři vznikají mimořádně vysoké pěnové hory.

12. Hurikán kategorie 1 (neboli orkán)

Rychlost: 119–153 km/h

Projevy: Může převrhnout neukotvený mobilní dům, případně i vyvrácený nebo krátce zasazený strom.

13. Hurikán 2

Rychlost: 154–177 km/h

Projevy: Poškozuje střešní materiály. Ukotvené, ale nezabezpečené mobilní domy jsou obvykle těžce poškozeny.

14. Hurikán 3

Rychlost: 178–209 km/h

Projevy: Budovy bez pevných základů bývají zničeny a čelní zdi obyčejných domů strženy.

15. Hurikán 4

Rychlost: 210–249 km/h

Projevy: Rozsáhle poškozuje závěsné stěny menších sídel, hroutí se střechy, mobilní a prefabrikované domy bývají sraženy.

16. Hurikán 5

Rychlost: nad 250 km/h

Projevy: Naprosto ničí střechy na mnoha obydlích a průmyslových budovách, menší užitné budovy bývají odfouknuty.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …