Nádherné lokny vlasů jí padají až pod hýždě, alabastrová pleť nemá vadu a dokonalé poprsí ruší snění všech mužů, kteří se s ní setkají. Na koho upře své velké, oříškové oči, ten se v nich utopí.
Lukrécie (1480–1519) platí za nejkrásnější ženu své doby. Mluví se o ní jako perle renesance… a také jako o nejslavnější travičce historie. Na rukou prý nosí prsten naplněný proslulým borgiovským jedem.
Ostatně, kdo upadne v nepřízeň, bývá zavražděn, otráven nebo prostě zmizí. Vážně je tato na první pohled křehká kráska taková bestie? Dnešní historici jsou z většiny zajedno, že ne. Jen má smůlu na rodinu, do které se narodí…
Bratři za trest
Jejím otcem je chladnokrevný Rodrigo Borgia (1431–1503), budoucí papež Alexandr VI. A matka? Jeho milenka, Giovanna dei Cattanei (1442–1518). Nejde sice o milenku jedinou, za to na jeho poměry dlouhodobou.
Tehdy ještě doby kardinál uzná za vlastní čtyři z jejích dětí: Cesara (1475–1507), Giovanniho (1476–1497), Lukrécii (1480–1519) a Gioffreho (1482–1518). Vášeň sice časem ochladne, o děti ale neztratí zájem, ani když se stane papežem. Pro Lukrécii bohužel.
Stane se výhodnou sňatkovou loutkou otce a předmětem žárlivosti bratra Cesara, který by ji měl nejraději jen pro sebe.
Incestní polyglotka?
Zvládá latinu, řečtinu, italštinu, francouzštinu, je velkou milovnicí hudby, poezie a skvěle tančí. K tomu rozumí politice, je zábavná, inteligentní a často za papeže vyřizuje k nelibosti okolí různé záležitosti.
Otec ji provdá za kondotiéra, tedy velitele nájemné armády, Giovanniho Sforzu (1466–1510). Jakmile se mu ale začne zdát, že přestal být sňatek výhodný, donutí jej podepsat prohlášení o impotenci a svazek anuluje! „Rodina Borgiů je jeden velký incest!
Jen se podívejte na Lukrécii a její bratry!“ provolává rozčílený Giovanni, ale brzy raději zmlkne ze strachu před slavným jedem…
Ségra je jen moje!
Je prosinec roku 1497 a Lukrécie je Vatikánem slavnostně prohlášena za virgo intacta tedy nedotčenou pannu. Byla-li by to pravda, byl by důvod k oslavám, protože by došlo podruhé k neposkvrněnému početí.
Kráska je totiž tak nedotčená, až v době vyhlášení čeká několik měsíců dítě s papežovým sluhou Pedrem Caldésem. Bohužel pro Lukrécii, o jeho otcovství se dozví její bratr Juan. Pedra pobodá kordem, uvězní a nakonec nechá hodit do řeky Tibery.
Až kráska porodí, může se znovu vdát. A že jde o skvělou partii! Princ Alfonso Aragonský (1481–1500) je sice o rok mladší, ale vyhlášený krasavec. Z dohodnutého sňatku je láska jako trám. Skončí ale psychickým zhroucením Lukrécie. Její bratr Cesar totiž nechá Alfonsa ze žárlivosti zavraždit.
Ples kurtizán za dveřmi Vatikánu
Nahé krásky tančí mezi poháry vína a sem tam dosednou na klín některého ze svatebních hostů. S půlnocí se hostina mění v jedny velké orgie. Kde? Ve Vatikánu! Právě se slaví další svatba Lukrécie. Ovšem jen v zastoupení.
Smilstva na svaté půdě se prý účastní téměř všichni. Událost vejde do dějin coby Ples kurtizán. A kdo že je od 1. září 1501 novým krásčiným chotěm? Vévovoda z Ferrary Alfons I. d’Este (1476–1534). A zatímco kolem Borgiů úmrtí jen přibývá, on bude mít štěstí.
Manželství je nakonec šťastné, budou mít 7 dětí, z nichž dvě bohužel zemřou hned po porodu. Po posledním porodu ale umírá i Lukrécie. Zůstane po ní pověst plná jedu a vypočítavosti, namísto příběhu manipulované dívky s životem plným tragédií.
