Zaměstnanci milotického zámku si dělají starosti. Kdosi neznámý se prochází po šlechtických pokojích v zablácených botách. Přitom nelze zjistit, kudy se záhadný návštěvník dostává dovnitř. Jde snad o ducha?
Baroknímu zámku Milotice se přezdívá perla jihovýchodní Moravy. V jeho zahradách se dodnes za krásných letních dnů procházejí vznešené dámy i pánové. V historických kostýmech si tu na šlechtice hrají návštěvníci památky.
V noci však lze v zámeckém parku zahlédnout ženskou postavu v černých šatech, která nepatří do říše živých. V Miloticích totiž prý straší Černá hraběnka, o jejíž existenci jsou přesvědčeni i místní průvodci. Jaká pověst se pojí se zdejším přízrakem?
Truchlící šlechtična
Hrabě uhodí na svou manželku. „Proč se pořád scházíš s kaplanem?“ Hraběnka na něj klidně pohlédne: „Je to muž Boží, modlíme se spolu a čteme z Bible.“ „Nepřeji si, abys s ním trávila tolik času!“ rozkřikne se šlechtic. Jenže jeho choť neposlechne.
Jednou, když se jako obvykle vydá s duchovním do zámeckého parku, třeskne výstřel a kaplan se mrtvý skácí k zemi. Zbožná žena ví, že jejího společníka zavraždil žárlivý hrabě. Přesto ho neprozradí.
Dokonce života však chodí oblečena do černého šatu, a proto se jí říká Černá hraběnka. V tmavém oděvu se prý zjevuje spolu s kaplanem i po své smrti.
Vzhledem k tomu, že pověst neuvádí jméno zbožné hraběnky ani století, v němž údajně žila, mohli bychom ji považovat za smyšlenou, avšak na zámku se prý dodnes dějí tajemné věci. Kdo je má na svědomí?
Záhadné stopy
Průvodkyně se lekne. Na zámeckých parketách se vyjímají černé blátivé šlápoty. Zdá se, že jde o otisky bosých nohou. Dostal se snad do barokní stavby nějaký vandal? „Otisky bosých nohou se na zámku objevily poprvé před osmnácti lety.
Byly to černé mazlavé šlápoty, které nešly nijak odstranit. Časem se ale samy ztratily,“ tvrdila v roce 2010 zdejší průvodkyně Sylva Popelková. Kastelán milotického zámku Evžen Boček (*1966) k tomu dodává:
„Když jsme na ty stopy narazili, nedokázali jsme si vysvětlit, jak se tam vzaly. Ani kdyby to chtěl někdo udělat z recese, tak by to nešlo.
Do zámku zkrátka nikdo neměl přístup.“ Dokazují svědectví zaměstnanců památky, že se v Miloticích skutečně děje cosi nadpřirozeného? Nebo kastelána a průvodkyně napálili nějací vtipálci?