Vesmírem se osaměle toulá leccos. Asteroidy, různé druhy záření ale také třeba sondy Voyager. Tu a tam se na vesmírný špacír vydá i planeta. Ta jednoduše opustí svůj domov v nějaké planetární soustavě a vydá se na cestu, odkud není návratu. Stane se tak doživotním vesmírným tulákem.

To, že se občas nějaká neposedná planeta urve ze řetězu a vydá se vstříc vesmírným dobrodružstvím, astronomové tuší už od 90. let minulého století.

Jenže o nich vědí zoufale málo, protože takové těleso lze jen obtížně pozorovat.  Nově objevená planeta s naprosto nepoetickým a nezapamatovatelným názvem CFBDSIR2149 J214947.2-040308.9 však určité možnosti ke sledování naskýtá. Pohybuje se totiž ve vzdálenosti pouhých 100 světelných let od Země.

Planeta byla objevena pomocí Velmi velkého teleskopu Evropské jižní observatoře v severním Chile a Kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu.  Není ovšem zcela jasné, zda sirotek je planetou, mohl by být též hnědým trpaslíkem, tedy tělesem, které už není planetou, ale ještě není hvězdou.

Nicméně většina měření ukazuje, že vesmírný tulák bude opravdu planeta. Astronomové to potvrdili s 87% jistotou. Objekt rozhodně není žádný drobek. Planetárním králem naší sluneční soustavy je ohromný Jupiter.

Proti vesmírnému tulákovi by si však připadal jako Gulliver v říši obrů, vždyť osamělé těleso jej hmotností šestkrát převyšuje.

Planeta mohla kdysi patřit k nějaké soustavě obíhající kolem hvězdy. Gravitačním působením a křížením drah více planet však mohlo dojít k tomu, že planeta byla ze své rodiny vymrštěna do volného kosmu.

Ostatně je velmi pravděpodobné, že takto přišla i naše Země o několik svých sourozenců. Nelze ovšem vyloučit ani to, že planeta byla sirotkem od samého počátku. V prostředí, kde se narodila, mohlo být totiž příliš málo materiálu pro vznik opravdové hvězdy.