Úspěšný diplomat, jeden ze zakladatelů československého státu, uznávaný politik. To vše byl Edvard Beneš.
A k tomu ještě něco navíc: vášnivý sportovec.
Suchopárný diplomat, který nikdy neprojevoval žádné velké emoce. Ale Edvard Beneš přece jen jednu vášeň měl – sport.
Pokud se podíváme do archivu fotbalového týmu Slavia Praha, zjistíme, že v jeho C týmu hrával začátkem 20. století jistý Berger, Šícha nebo König.
Ve skutečnosti se jednalo o tutéž osobu, o mladého středoškolského studenta Edvarda Beneše. Tehdejší středoškolští učitelé hleděli na fotbal jako na závadnou zábavu, proto si Beneš musel vybírat různá cizí jména.
Asi svůj nejslavnější zápas zažil Beneš 1. listopadu 1901, když na turnaji O stříbrný věnec lipový jeho tým porazil áčko Sparty jednoznačně 6:1. Za céčko Slavie, které plnilo spíše propagační úkoly a jezdilo hlavně na exhibiční zápasy po českém venkově, hrál až do roku 1904, kdy si v zápase proti Vyšehradu zlomil nohu.
Ani poté na sport nezanevřel. Již jako prezident navštívil v roce 1938 pražské hokejové mistrovství a členské příspěvky Slavii platil až do roku 1948.