Zvířata sami od sebe ze své vlastní vůle sebevraždy nepáchají. Ani velryby nalezené na plážích na ně nepřipluly dobrovolně zemřít.

Ale parazit v mozku dokáže mnohé živočichy k sebevraždě donutit.

Badatelé z centra pro výzkum primátů v africkém Gabonu zjistili, že známý prvok toxoplazma gondii dokáže v mozcích šimpanzů nadělat pěknou paseku. Nutí je vystavovat nebezpečí a mnohdy přímo vyhledávat přítomnost leopardů.

Nepatrný organismus je nebezpečný i lidem, člověk s akutní toxoplasmózou má čtyřikrát větší riziko, že zahyne při automobilové nehodě. Toxoplazma totiž své hostitele ovlivňuje tak, aby se vystavovali nebezpečí a ona se pak mohla v klidu množit.

Drobounké larvičky strunovců, což jsou jinak docela nevzhlední červi, se pohybují ve vodě, odkud se během pití dostanou do těla kobylky. V ní začnou růst, až dorostou do mnohacentimetrové délky.

Jelikož se ke svému dalšímu rozmnožení potřebují dostat z těla hmyzu ven do vody, musejí jej nějak přinutit do ní skočit. Kobylka tak zpravidla tone a strunovec má prostor pro další životní cyklus otevřený.

Švábi nepatří mezi nejoblíbenější živočichy, ale smaragdová vosa žijící v tropických oblastech je doslova miluje. I když je mnohem menší než šváb, bez problémů si jej omotá kolem prstu a on pak spáchá nedobrovolnou sebevraždu.

Vosa nejdříve vypustí jednoduché paralyzující žihadlo. Potom do mozku nešťastníka vstříkne směs speciálních látek, které přenášejí nervové vzruchy. Tím ovládne jeho mysl a změní ho v odevzdanou hadrovou panenku, která si nechá cokoliv líbit.

Aby toho nebylo málo, vosa si pochutná i na švábově krvi, čímž doplní energii. Pak švába popadne za tykadlo a jako otroka si jej odvede do svého hnízda. Tam je šváb uvězněn, ale to nejhorší ho teprve čeká. Vosa mu totiž naklade do zadní části těla vajíčka.

Šváb, i když má stále fyzickou sílu, je natolik ovládnutý, že útěk je mimo jeho možnosti. Sedí v hnízdě a odevzdaně čeká, až ho larva vosy pomalu začne zevnitř požírat…