Jedna z nejznámějších historek tvrdí, že obyčejné ramínko na oblečení vzniká v roce 1903 jen proto, že zaměstnanec americké továrny nenajde volný věšák na kabát. Je to ale skutečně pravda? Historici upozorňují, že příběh je zčásti legendou.
Moderní drátěné ramínko skutečně vzniká na začátku 20. století, jeho kořeny však sahají mnohem hlouběji a podílí se na nich hned několik vynálezců.
Když dnes otevřeme skříň, ramínko považujeme za samozřejmost. Jeho historie je ale překvapivě spletitá.
Už v roce 1869 si Američan O. A. North nechává patentovat jednoduchý háček na oděvy, který se stává důležitým předchůdcem pozdějšího ramínka. Následují další konstrukce určené k zavěšení kabátů či kalhot.
Skutečný zlom však přichází až v roce 1903 ve společnosti Timberlake Wire and Novelty Company v americkém Michiganu.
Podle tradičního vyprávění dorazí zaměstnanec Albert J. Parkhouse (1879-1927) do práce, zjistí, že všechny věšáky jsou obsazené, vezme kus drátu a několika ohyby vytvoří tvar připomínající lidská ramena.
„Tak si vyrobím vlastní,“ říká podle pozdější tradice. Jenže přímý důkaz o této větě ani o celé události neexistuje. Historici se shodují, že jde o firemní příběh předávaný z generace na generaci, nikoli o doložený záznam.

Základ drátěné pomůcky
Přesto Parkhouse sehrává zásadní roli. Jeho konstrukce se stává základem moderního drátěného ramínka, které se rychle rozšiřuje do čistíren, obchodů i domácností.
Patent však není vystaven na jeho jméno, ale podává jej jménem firmy patentový zástupce C. L. Patterson, což bylo tehdy běžnou praxí. Pozdější odborníci proto upozorňují, že označovat Parkhouse za jediného vynálezce není úplně přesné.
Jak píší současné historičky Jane Farrell-Becková, Alyson Rhodes-Murphyová a Meredith Richardsonová:
„Ramínka nevznikají jediným okamžikem vynálezu, ale postupným vývojem, na němž se podílejí výrobci, obchodníci i čistírny oděvů.“ Teprve ve 20. letech 20. století se ramínka stávají běžnou součástí domácností a mění způsob ukládání oděvů.

Jednoduchý nápad pro každodenní život
Od té doby se jejich podoba neustále zdokonaluje. Přibývají dřevěná ramínka pro saka, široká ramínka pro kabáty, otočné háčky i speciální tvary pro šaty nebo kalhoty.
Přesto základní silueta, tedy háček, dvě šikmá ramena a spodní příčka, zůstává překvapivě stejná jako před více než stoletím. Jak připomínají historikové odívání, největší vynálezy často řeší obyčejné každodenní problémy.
A právě proto se z nenápadného kusu ohnutého drátu stává jeden z nejúspěšnějších předmětů moderní domácnosti.
Příběh o zapomenutém kabátu tedy možná není stoprocentně prokázaný, ale vývoj ramínka je skutečným příběhem chytrého zdokonalování jednoduchého nápadu, který dodnes používají miliardy lidí po celém světě.