Několik žen ji na ulici sjede nevěřícím pohledem. „Bláznivka,“ neodpustí si jedna z nich. Podivné oblečení dává tušit, že toto nebude děvče z bohaté rodiny. A také, že nebude mít všech pět pohromadě.
Elizabeth Van Lewová (1818–1900) vypomáhá během americké občanské války známé coby sever proti jihu v konferederační věznici v Libby ve Virginii. Nikdo jí v pomoci uvězněným vojákům Unie nebrání. Všichni ji mají za duševně chorou, hloupounkou potrhlou holku.
A to je přesně to, čím Elizabeth rozhodně není. Pochází z dobře situované rodiny z Richmondu a za sebou má kvakerskou školu v Philadelphii. A toto celé je jen geniální přetvářka zakrývající odvahu, nezměrné odhodlání a briskní intelekt. Elizabeth se stane jednou z nejschopnějších špionek historie…
Jen ji nechte, chuděru…
Rodinný dům v Richmondu patřící prominentní rodině Lewových tone ve smutku. Hlava rodiny a Elizabethin otec John Van Lew roku 1843 umírá. Jeho dcera ale nesdílela jeho názory. Možná i proto si John v závěti vymíní, že jejich otroci nesmí být propuštěni.
Elizabeth totiž proti otrokářské společnosti bojuje. „Otrocká síla je krutá, despotická, a to nejen nad otrokem, ale i nad komunitou a státem,“ tvrdí. Otrokům tak alespoň s matkou začnou vyplácet mzdu a zlepší podmínky na možné maximum.
Velkou část svého dědictví věnuje na unijní boj. A sama se angažuje jako málokdo. Pod plachetkou dívčiny známé jako Bláznivá Bet vymyslí důmyslný šifrovací systém a pomáhá z Libby utéct zajatcům. Od všech také sbírá aktuální informace.
Po uprchlících pak posílá šifrované zprávy – a sama je také pašuje. Například ve vyfouknutých vejcích.
Nepodceňujte služtičky
Po chodbách stejné školy, kam chodila Elizabeth, kráčí černošská dívka. Studium jí zajistila právě Bet se svou matkou. Děvče se jmenuje Mary Jane Richardsová, ale historie na ni pamatuje jako na Mary Elizabeth Bowserovou.
Bývalá zotročená služka u Lewů hravě dokončí vzdělání a podaří se pro ni získat místo v Bílém domě! Konfederace tak dostane jednu nenápadnou Elizabethinu prodlouženou ruku přímo pod nos. Nikdo netuší, jak chytrá Mary Jane je.
A nikoho ani nenapadne, že by mohla umět číst a psát a louskat jim za zády s kýblem a hadrem v rukou tajné dokumenty…
Osvoboditelka. A čarodějnice
„Ty nejcennější informace z Richmondu jsem měl od Vás,“ chválí Elizabeth po válce Ulysses S. Grant (1822–1885), generál Unie a v pořadí 18. prezident Spojených států amerických. Osobně ji také navštíví. Dokud je u moci, má se Bet dobře.
Udělá si ale i dost nepřátel. Americká novelistka a držitelka Pulitzerovy ceny, Ellen Glasgowová (1873–1945), na ni zásadně vzpomíná s despektem jako na „tu starou čarodějnici“.
Elizabeth nakonec umírá v chudobě a upřímné slzy na jejím hrobě prolévají hlavně rodiny bývalých otroků, kterým pomohla ke svobodnému životu.
