Některá slavná díla vytvářeli jejich autoři týdny, měsíce i roky. Jiná vznikla doslova v okamžiku. A výsledkem je stejná sláva!

Životní události či přírodní efekty, které chceme zachytit, nejsou věčné. Proto je Vincent Van Gogh (1853–1890) přesvědčen o tom, že umělec musí pracovat rychle. Nizozemský malíř je dobře známý tím, že řadu svých obrazů vytvoří za jediný den! A není jediný, komu to jde takto od ruky…

A co se bude hrát?

co: Symfonie č. 36.

tvůrce: WOLFGANG AMADEUS MOZART

kdy: 1783

doba vzniku: 4 dny

Všemi milovaný hudební génius nemůže cestovat jen tak. Kamkoliv přijede, tam se na jeho počest koná koncert! Mozart (1756–1791) s tím samozřejmě počítá, a proto má v kufru vždy přibalené nějaké symfonie.

Jen když se 30. října 1783 po cestě ze Salcburku do Vídně zastaví na pár dní v Linci, nebylo to úplně v plánu a zrovna s sebou nemá nic.

Linecký orchestr je však špičkový a okamžitě připraven cokoliv zahrát. „Koncert se bude konat 4. listopadu,“ ohlásí hrabě Jan Josef z Thun-Hohensteinu (1711–1788) a už není cesta zpět. Jak to teď Mozart vyřeší? Nezbude mu, než zasednout a napsat něco nového!

Symfonie č. 36 C dur, K. 425, známá také jako Linecká symfonie, vznikne tedy za pouhé čtyři dny. 4. listopadu 1783 se koná premiéra v Linci, v dubnu je dílo představeno ve Vídni. Původní narychlo sepsaná partitura se bohužel nedochovala.

Dvakrát stejně rychle!

co: novela Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda

tvůrce: ROBERT LOUIS STEVENSON

kdy: 1886

doba vzniku: 3 dny

Manželku Roberta Louisa Stevensona (1850–1894) Fanny (1840–1914) vzbudí děsivý křik! Nic se neděje, to má jen její manžel opět nějakou noční můru. Skotský spisovatel trpí tuberkulózou a je pod vlivem léčivého kokainu, halucinace ho provázejí ve dne v noci.

Dnes ale za ním ve spánku přijde podivný člověk a cosi mu sdělí.

Po probuzení Stevenson hned sedne ke stolu a za pouhé tři dny napíše Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, tajemnou novelu o lékaři, který se po požití čarovného lektvaru mění v jiného člověka.

„Co to je za hloupost?“ zděsí se po přečtení jeho žena a celý rukopis v zápalu emocí nemilosrdně spálí! Co na plat, Stevenson prostě musí všechno napsat znovu.

Podruhé mu prý práce zabere taktéž 72 hodin, kniha má celkem 27 622 slov, napíše tedy přes 9 000 slov denně.

Po vlně prvotní kritiky se bleskově vytvořené dílo stane klasikou a dočká se mnoha filmových adaptací.

Kdo to stihne zachránit?

co: Plakát ke hře Gismonda

tvůrce: ALFONS MUCHA

kdy: 1894

doba vzniku: 1 den

Hvězda divadelních prken Sarah Bernhardtová (1844–1923) rozčileně kroutí hlavou. „Ten plakát nechci! Nechte hned udělat jiný!“ Ředitel Lemercierovy tiskárny v Paříži Maurice de Brunoff (1861–1937) propadá beznaději.

Je 26. prosince a plakát ke hře Gismonda musí být vylepen na Nový rok ráno. To nikdo nestihne!

V podniku zrovna vypomáhá s korekturami český výtvarník Alfons Mucha (1860–1939). „Zvládl byste to?“ osloví ho Brunoff, který už nemá jiné možnosti, a Mucha se bez váhání vrhá do práce.

Hned ten večer míří do divadla a čmárá první skici, návrh plakátu překládá již druhý den.

Božskou Sarah znázornil jako vznešenou byzantskou princeznu s palmovým listem v ruce, jemnost jí dodávají pastelové barvy, zlaté pozadí působí jako svatozář. I úzký formát je dost nevšední. Celkově se to v Lemerciově dílně nikomu moc nezamlouvá…

Ale herečka je nadšena! 1. ledna 1895 zaplavuje Paříž nové umělecké dílo, které se stane základem secese.