Na nebeské klenbě dnes rozlišujeme 88 souhvězdí. 48 z nich má svá jména už dva tisíce let, ve svém spisu Almagest je popíše antický astronom Ptolemaios (asi 100–165)…
Jen tak z hlavy se je však nevymyslí! Vychází především z řeckých mýtů a legend, které si lidé při pohledu na hvězdy vyprávějí.
KASIOPEJA: Pýcha předchází pád
Víte, co je v řeckých mýtech jedním z nejhorších zločinů? Arogance a pýcha! Když tedy Kasiopeja, manželka etiopského krále Kéfea, jednou prohlásí, že je krásnější než mořské nymfy Nereidy, špatně to skončí!
Bůh moří Poseidón se rozčílí a nařídí obludnému Kétovi, aby zaútočil na pobřeží Etiopie. Co teď? Král a královna jdou za věštcem, který má jedinou radu: „Musíte Kétovi obětovat svou dceru Andromedu!“
Kéfeus tedy nechá Andromedu přikovat k útesu, ovšem než si pro ni stihne přijít mořská obluda, zjeví se tu Perseus na okřídleném koni Pegasu a krásnou dívku zachrání.
Andromeda, Perseus, Kétus, i Kasiopeja jsou nakonec umístěni na oblohu jako souhvězdí. Ovšem aby se nezapomnělo na Kasiopejinu aroganci, visí královnino souhvězdí polovinu roku hlavou dolů.
ORION A ŠTÍR: Proč se nikdy nepotkají?
Orion, syn boha moří Poseidona a bohyně lovu Artemis, dostal do vínku téměř vše. Vyniká krásou, loveckým talentem i neochvějnou odvahou. Ovšem také přílišným sebevědomím!
„Mohl bych zabít každé zvíře na Zemi, kdybych chtěl,“ prohlašuje tak často, až to vyděsí bohyni Země Gaiu. Jako ochránkyně všeho živého má o svá zvířata strach a stvoří tedy obludného štíra, aby Oriona zabil!
Štír zabodne svůj jed Orionovi do paty a ten nemá šanci, bohové ho však po smrti alespoň umístí mezi hvězdy. Štíra koneckonců také, ovšem tak, že se nikdy nesetkají. Když souhvězdí Orionu na východě vstupuje na oblohu, Štír právě na západě mizí za obzor.
Orion můžeme dobře najít i podle nejjasnější hvězdy Rigel. Označuje místo, kam štír lovci zasadil smrtelnou ránu.
LABUŤ: Diova lest
Co má udělat bůh, když se chce podívat mezi smrtelníky a nebudit zbytečnou pozornost? Zeus na sebe pro tyto případy bere podobu labutě!
Převtělen za sličného ptáka jednou navštíví i spartskou královnu Lédu, která mu učarovala svou krásou. A podaří se mu ji svést! Léda otěhotní a porodí vajíčko. A z něj vnikne Helena Trojská, kvůli které je později vyhlášena trojská válka!
Že dle jiné verze porodí Helena tehdy blížence Castora a Polluxe, podstatné není. Platí, že někteří vidí v souhvězdí s jasnou hvězdou Deneb právě Diovu labuť.
Jiný známý příběh vypráví o nešťastné lásce mezi Kyknem a Faethonem, synem boha Slunce, který jednou nezvládne uřídit sluneční vůz a mrtvý dopadne k zemi. Kyknos se ze zoufalství promění v labuť skončí na nebi.
A podle čeho souhvězdí hledat? Tělo a křídla labutě tvoří kříž.
RYBY: Uplavte před nestvůrou!
V řecké mytologii straší několik monster, možná nejhroznější z nich je však Týfón. Je tak obrovský, že se hlavou dotýká hvězd, a když zaútočí na bohy, bitva je natolik děsivá, že se země třese a moře vylévá ze břehů!
Jednou začne pronásledovat i bohyni Afroditu a jejího syna Érose, kteří se snaží uniknout tak, že skočí do řeky Eufrat. Tam potkají dvě kouzelné ryby a ty jim pomohou dostat se do bezpečí. Ryby jsou poté za zásluhy náležitě odměněny – umístěny na oblohu!
Souhvězdí poznáme podle tvaru písmene V, které spojuje dvě rybky na koncích dlouhou stužkou. I když není příliš výrazné, všimnou si ho už v dávné Mezopotámii a patří k těm nejstarším.
