Typický laboratorní experiment s pokojovou rostlinou vypadá poměrně jednoduše – a zároveň hodně odlišně od reality běžného bytu.
Rostlina v květináči se vloží do malé, vzduchotěsné komory, do které se vstříkne přesně odměřené množství těkavé organické látky (VOC).
Výzkumníci následně měří její koncentraci na začátku pokusu a pak sledují, jak postupně klesá. Tento proces může trvat několik hodin, ale někdy i několik dní. Výsledky pak ukazují, že rostlina má skutečně schopnost část těchto látek odstranit.
Jenže je potřeba si uvědomit: vaše obývací pokoj nebo kancelář opravdu není sterilní komora. Je mnohem větší, plná dalších chemických látek a navíc v ní stále proudí vzduch.

Jde o proudění
A právě proudění je klíčovým faktorem. V běžném prostředí dochází k výměně vzduchu neustále – i když máte zavřená okna.
Drobné netěsnosti ve stěnách či kolem dveří, nepatrné průvany, infiltrací zajištěná cirkulace – to všechno přispívá k přísunu čerstvého vzduchu zvenčí. A samozřejmě, když otevřete okno nebo dveře, proces se ještě zrychlí.
K tomu se přidávají moderní HVAC systémy (topení, větrání, klimatizace), které vzduch filtrují a obnovují mnohonásobně efektivněji, než by to zvládla hrstka rostlin.

Účinek se ztrácí
Laboratorní podmínky navíc umožňují přesně kontrolovat, co se s plyny děje. Ve skutečném interiéru je to téměř nemožné. Vzduch obsahuje mnoho druhů těkavých i jiných látek, jejichž koncentrace se neustále mění.
Proto se těžko určuje, zda naměřené snížení VOC způsobily opravdu rostliny, nebo prostě jen běžná výměna vzduchu. Některé novější studie se snaží tuto mezeru zaplnit, ale výsledky jsou často zatíženy velkou nejistotou. Jinými slovy:
experimenty dokazují, že rostliny čistit vzduch dovedou. Ale v praxi se účinek v běžně větraném bytě ztrácí. Rostlina vám doma sice udělá radost a trochu přispěje, ale hlavní práci stejně odvede otevřené okno.