Vyprávění o dětských křížových výpravách patří k nejrozšířenějším mýtům středověkých dějin. Ve skutečnosti však nešlo o organizované tažení malých dětí, ale o hromadné putování chudých a sociálně vyloučených lidí. Jak k tomuto omylu došlo?
Klíčem je latinské slovo pueri, které pozdější kronikáři mylně vyložili jako „děti“ či „chlapce“. Ve středověku se tímto výrazem však často označovali i dospělí bez majetku a společenského postavení.
Právě toto jazykové nedorozumění stálo u zrodu jednoho z největších historických mýtů.

V době, kdy se měly odehrát dětské křížové výpravy, nebylo pro chudé vrstvy obyvatel lehké najít si své místo na světě. Mnoho mladých mužů, kteří neměli nárok na dědictví, často opouštělo své domovy a vydávalo se na cesty za lepším živobytím.
Tito lidé byli ve své době často označováni jako „pueri“ – tedy ti, kdo nemají žádný majetek. Jejich cesty za prací a domovem je často vedly na velké vzdálenosti a někdy se jich scházely i tisíce.
Byly to celé rodiny, muži, ženy, ale i děti, které opouštěly své domovy s vidinou lepšího života.
Tyto pochody se tak staly inspirací pro legendy, které později zaznamenali literáti a kronikáři. Tím, že špatně přeložili latinský pojem „pueri“, nevědomky vytvořili příběh o mase dětí, které se vydaly na křížovou výpravu.
Tak se z putování chudých lidí za lepším životem stala pohádka o dětech, které se vydaly do Svaté země, aby pomohly dospělým v boji. Tuto verzi příběhu si pak přisvojili další autoři, kteří je záměrně upravili tak, aby více odpovídaly mýtu o „pouti neviňátek“.

Výsledkem je, že i v moderní době se setkáváme s přetrvávajícími mýty o dětských křížových výpravách. Přitom je ale důležité si uvědomit, že historie není vždy taková, jak ji známe.
Je to soubor faktů, které se často mění s tím, jak se objevují nové informace a jak se vyvíjí naše chápání minulosti.
Příběh o dětských křížových výpravách nám ukazuje, jak se z jednoho jediného slova může stát velká legenda.
A i když nám tato oprava historických omylů možná bere romantickou představu o malých, odvážných poutnících, přináší nám naopak hlubší a pravdivější obraz středověké společnosti.
Ukazuje nám, že v této době nešlo vždy jen o války a náboženský fanatismus, ale také o přežití a snahu o nalezení lepšího života.