Historie Jagellonců se odvíjí od litevského velkoknížete Gedymína (asi 1275–1341), ale coby panovnická dynastie tohoto názvu se počítá až od dob, kdy se na polský trůn posadí Vladislav II. Jagello (asi 1362–1434).
Ostatně, jméno má právě po něm.
Mezi evropskými dynastiemi jsou v mnohém unikátní. Žení a vdávají se na dobové poměry mnohdy pozdě a nejinak je to s dětmi, které poté přijdou. Vždyť i Jagello se narodí až po otcových šedesátinách.
Jsou tam kališnici, tam nevstoupím!
Dne 22. srpna 1471 je v Praze slavnostně korunován první příslušník Jagellonců, teprve 15letý Vladislav (1456–1516). Brzy získá přezdívku „Král Bene“ neboli „Král Dobře“. Jeho vláda je slabá, ale za to mírumilovná.
Většinu svého manželského života tráví snahou zrušit své svatební závazky. Když se to po dlouhých letech podaří, ožení se z čistě politických důvodů s Annou z Foix a Candale (1484–1506). I přes víc jak 20letý rozdíl je to láska jako trám.
Anna ale do Čech nikdy ani nevstoupí. 1. července 1506 královi porodí vytouženého mužského dědice. Sama však po pár týdnech na následky porodu umírá. Král se psychicky zhroutí. Následník trůnu však kupodivu přežije.
Rod to ale již nezachrání, 20letý Ludvík (1506–1526) se později utopí v bažinách při úprku z prohrané bitvy u Moháče.
Víte, že…
… polsko-litevská větev Jagellonců vymírá po meči až roku 1572? Několik knížecích rodů předcházejících krále Jagella ovšem žije dodnes.
