Poblíž Úštěku na Ústecku se skrytá v lesích skrývá zřícenina hradu Helfenburk, který vznikl před rokem 1375. Šeptá se o něm, že v jeho nitru možná nacházejí ohromné poklady. Varianty vyprávění o nich se ale hodně liší. Pojďme si povědět jak.
Ta první líčí, že si na poklad počíhal mladík pocházející z blízké obce Ostrá. Propil všechno bohatství zděděné po otci: „Běž na hrad, najdeš tam poklad,“ poradil mu mlynář.
Mládenec poslechl a když se ocitl o půlnoci na Helfenburku, uviděl tajemnou záři. Sotva stihl vykreslit kolem sebe kruh a už se objevil čert. Ďáblovi se ale nepovedlo odvážlivce vyhnat.
Za ranního rozbřesku pekelník zmizel a zanechal po sobě spoustu zlatých dukátů. Dodnes prý tam část pokladu někde je.
Kdo jsou pekelní zplozenci?
Druhá verze ale říká, že se za pokladem s mladíkem vydal také mlynář a nenechali tam nikomu nic. Záhadné je i podzemí hradu Hasištejn hlídané starcem se psem.
Když vás tato stráž na Velký pátek pustí dál, dostanete se do skvostných komnat, kde vám k ruce bude množství panstva a sloužících. Existují nějaká vědečtější vysvětlení?
Jedno z možných, které se týká pekelných zplozenců nabízí jezuita Bohuslav Balbín (1621‒1688), který v nedalekých Libčicích v roce 1679 žil.
Jeho záznam pochází z roku 1679. Na Helfenburku se prý tehdy usadily opice, a protože šlo tehdy už o pustou zříceninu, množily se. Přepadaly a obtěžovaly lidi, které potkaly. Kolem hradu sháněly potravu.
Vetřelce vyhnalo císařské vojsko
Zdejší obyvatelé podobné tvory nikdy neviděli, proto se jich báli a považovali je za pekelná stvoření. Nakonec se domorodci na hrad vypravili a zkoušeli je vyhnat. Nepodařilo se jim to a vetřelce nakonec muselo pozabíjet pozvané císařské vojsko.
Hrádku se začalo říkat Affenburk (Opičí hrad). Může být na tom něco pravdy? Mohly být opice považovány za ďábelská stvoření? I kdyby se zde ale objevil nějaký cizinec s opicí nebo opicemi, nepřežily by zimu. Proto jde o lidskou fantazii.
