Podle studie britských vědců není Jestřábí oko stoprocentně spolehlivé. Systém mohou tenisoví hráči využít, pokud se cítí být poškozeni verdiktem rozhodčích.

Snímek z Jestřábího oka je pak konečným rozhodnutím.

Podle Harryho Collinse z univerzity v Cardiffu to ale není šťastné řešení.

„Je naprosto nezbytné, abychom zdravě varovali, protože to, co vidíte z Jestřábího oka, ne vždy přesně odpovídá tomu, co se skutečně stalo,“ upozornil autor nové studie.

Ve Wimbledonu snímky pro Jestřábí oko poskytuje deset kamer umístěných kolem kurtů. Technologie prostřednictvím kombinace trajektorie míče a záběrů kamer rekonstruuje nejpravděpodobnější dráhu míče.

Konečný obraz tak není záznamem toho, co se skutečně stalo, ale statisticky nejpravděpodobnější varianty.

Právě na to mohou podle Collinse doplatit hráči. „Když Jestřábí oko rozhodne, že míč byl milimetr v kurtu, mělo by se správně říct, že si myslíme, že byl milimetr v kurtu,“ vysvětlil. Jeho role by proto neměla být tak zásadní.

„Mělo by se používat jako kontrola pravopisu v počítači. Ne vždycky má pravdu, ale je to užitečný rádce.“

Podobné systémy se zavádějí i v jiných sportech. Například v kriketu nebo ve fotbale.