Na širé moře Verrazzano vyplouvá na podzim roku 1523 se čtyřmi loděmi. 17. ledna 1524 však u mysu Fear v dnešní Severní Karolíně přistane jenom Dauphine, další dvě plavidla zničila bouře, třetí potopili Španělé.

Mořeplavec Giovanni da Verrazzano (1485–1528) pluje do Nového Světa z pověření francouzského krále Františka I. (1494–1547), který by si z nově objevených zemích také rád urval nějaký díl.

Má k dispozici 50 mužů, zásoby a munici na osm měsíců. Kolem poloviny února je opět zastihne bouře. 8. nebo 9. března narážejí na obydlenou zemi. Přistávají a setkávají se s divochy, kteří mají čelenky z ptačích per.

Přátelskými gesty se je snaží přilákat k sobě.

„Jsou snědí a podobají se Saracénům, vlasy mají černé, nepříliš dlouhé, svázané v týle do ohonu,“ popisuje zpráva italského kronikáře Giovanniho Battisty Ramusia (1485–1557) o plavbě a pokračuje poznámkou, že „nejsou příliš silní, ale zato hbití a jsou největšími a nejrychlejšími běžci na světě“.

Na lovu žen

Jednou námořníci vyšlou k pevnině člun s 25člennou posádkou. Jeden z mužů skočí do vody a vlny ho odnesou až na břeh. „Upečou si mne,“ šeptá vyděšeně. Oheň už hoří. Indiáni ho ale jenom svléknou a okukují jeho bělostnou kůži.

Nezkřiví mu ani vlásek, dokonce se s ním i přátelsky rozloučí. Při dalším přistání ukradnou Francouzi asi osmileté dítě. Obdivují i indiánky:

„Ženy jsou zde velmi půvabné, některé nosí přes ramena kůži z rysa, vlasy mají po celé hlavě ozdobně spleteny, dlouhé copy jim spadají po obou stranách až na prsa, jiné pak nosí účesy, jimiž se podobají Egypťankám nebo Syřankám.“ Když se pokoušejí některou chytit, divošky před nimi s křikem utíkají.

Záhadný konec

Dne 5. května 1524 nařídí Verrazzano zvednout kotvy a plavit se dál. Při další zastávce narazí na velmi divoké domorodce. Když 25 členů posádky opět vystoupí na pevninu, přivítá je sprška šípů.

Evropané se stáhnou zpátky na loď a plují dál, až se dostanou na 50. stupeň severní šířky, k dnešnímu kanadskému ostrovu Newfoundland. Tehdy mají za sebou už stovky kilometrů plavby. Zásoby i munice docházejí, vydávají se proto na zpáteční cestu.

Přistanou v severofrancouzském Dieppe. 8. července 1524 odsud Verrazzano píše nadšenému králi Františkovi podrobnou zprávu o výpravě. Jeho další osud je hádankou. Podle jedné verze ho na další expedici snědli domorodci na karibském ostrově Guadeloupe.

Druhý příběh vypráví, že ho zajali a oběsili Španělé. Prý se chtěli pomstít za to, že ukradl jejich galeony vezoucí zlato…