Tištěná kniha je dnes samozřejmostí, ale v 15. století představovala skutečný zázrak. Symbolizovala přelom, který ukončil éru ručního opisování a zpřístupnil vědění širokým vrstvám.

Za touto revolucí stojí německý zlatník Johannes Gutenberg – člověk, který poprvé dokázal myšlenku masového tisku převést do reality.

Když vytiskl svou první knihu, splnil si životní sen, ale zároveň vstoupil na cestu plnou sporů, ztrát a hořkých zrad. Jeho osud připomíná, že každá velká inovace má svou cenu a sláva často kráčí ruku v ruce s obětí.

Zlatník a jeho velký sen

Johannes Gensfleisch řečený Gutenberg, syn bohaté rodiny z Mohuče, se na rozdíl od svých vrstevníků nechtěl spokojit s pomalým a pracným způsobem, kterým se knihy vyráběly. V 15. století se v Evropě používal deskový tisk.

Bylo to zdlouhavé a náročné, protože bylo třeba vyrýt text a obrázky do dřevěných desek a poté se z nich tisklo. Gutenberg si ale uvědomil, že existuje lepší způsob.

Jeho zlatnické dovednosti mu vnukly myšlenku odlévání písmen z kovu. Kolem roku 1445 přišel s revolučním vynálezem: rozebiratelnou matricí a tiskařským lisem, který byl upravený z vinařského lisu.

Do mřížky na sebe skládal kovová písmena a tiskl první náboženské texty, kalendáře a jednoduché učebnice. Ale jeho největší sen byla Bible.

Životní úspěch a hořký konec

Splnění velkého snu si vyžádalo hodně peněz, a tak si Gutenberg půjčil od lichváře Johanna Fusta. Ten za to požadoval pořádnou záruku. Gutenberg mu zaručil tiskárnu a veškeré vybavení i všechny knihy, které tam vyrobí.

Během následujících tří let vytiskl zhruba 180 exemplářů své slavné Bible. Většina byla na papíře, ale zhruba 40 kusů bylo na pergamenu. I když byla cena jednoho výtisku velmi vysoká, prodaly se všechny.

Budoucí papež Pius II. byl ohromen čitelností, souměrností písmen i řemeslnou zručností.

Ačkoli Gutenbergovi vynález vynesl uznání, Fust ho obvinil ze špatného hospodaření a zneužití půjčky. Gutenberg soud prohrál a přišel o tiskárnu i o knihy. Zkrachoval a zatímco on živořil v chudobě, Fust se na jeho vynálezu neskutečně obohatil.

I když Gutenberg prohrál v soudním sporu, jeho odkaz žije dál. Jeho učni a spolupracovníci se rozešli do světa a začali šířit knihtisk po celé Evropě.

Kolem roku 1500 existovalo více než 1100 tiskařských dílen a v dalších staletích se tisk rozšířil i na další kontinenty. Sám Gutenberg se nakonec dočkal uznání a po zbytek života ho podporoval mohučský arcibiskup.

Johannes Gutenberg zemřel v roce 1468. Jeho život je příkladem génia, který změnil svět, ale nedostalo se mu zasloužené odměny.