Z jakých důvodů se v minulosti stavěla boží muka a co přesně znamenala? Tyto drobné sakrální stavby sloužily jako projev díku za odvrácené neštěstí, epidemii, k uctění mrtvých nebo k usmíření sporu.

Jejich předchůdci byly sloupky u hřbitovů, známé jako svíce mrtvých. Boží muka se poprvé objevují v 11. století ve Francii u hřbitovů jako sloupky, zmiňované svíce mrtvých, na jejich uctění.

Teprve později se malé kamenné stavby stávají symbolem sloupu, u kterého symbolizují sloup, na kterém byl na příkaz Piláta Pontského (†38 n. l.) bičován Ježíš Kristus (7/1 př. n. l.–29/36 n. l.).

V Čechách se první boží muka objevují ve 13. století, stojí většinou u poutních cest a mají různou podobu. Půdorys bývá obvykle čtvercový nebo obdélníkový. V horní části je tzv. lucerna, výklenek, kam se ukládaly různé obrázky světců nebo Kristova utrpení.

Připomíná košický sloup tragédii?

Za božími muky, umístěnými v krajině podél cest, stojí často zajímavé příběhy. Stavěly se obvykle na památku šťastných nebo nešťastných událostí rodin či jednotlivců, které se v místě odehrály.

Do výzkumu božích muk na košickém sídlišti Ťahanovce se v listopadu 2016 pustila slovenská historička Uršula Ambrušová se svým týmem.

V archivech objevila, že existence zdejších božích muk je zdokumentovaná už roku 1782. Uměleckohistorický a památkový průzkum ovšem napovídá, že košická boží muka by mohla pocházet i ze 17. století. Nepodařilo se ale zjistit, kdo a proč je tu postavil.

Důvod jejich vzniku je navzdory podrobnému archivnímu výzkumu opředen záhadou.

Mluví o něm však legenda, podle níž byl kamenný sloup vztyčen v místě, kde jakési děvče, sbírající lesní plody, zasáhl blesk a ono následně zemřelo… Za řadou Božích muk v české a moravské krajině mohou stát velmi podobné příběhy.

Vlny boření

Za první vlnou jejich boření stojí husité, kteří v nich vidí ztělesnění katolické víry. Renesanci ale stavby tohoto typu zažívají v době první republiky (1918–1938), kdy se o ně zajímá hlavně Klub českých turistů.

Další likvidace ovšem na sebe nenechá dlouho čekat. Spojování malých políček do velkých lánů, na kterých budou hospodařit JZD, znamená v 50. letech 20. století zánik mnoha z nich. Komunisté k nim mají silný odpor.

Do dnešních dnů se nejvíce božích muk dochovalo v jižních Čechách, hlavně na Strakonicku, a také na jižní Moravě.