Téct krev vídá budoucí tatarský vůdce a dobyvatel Tamerlán už jako malý chlapec. Je synem z rodiny mongolského náčelníka v Transoxianě (dnešní Uzbekistán), podle svědectví svých současníků „silný muž s velkou hlavou a zarudlým vousem.“

Tamerlán nebo také Timur Lenk (1336–1405)  až příliš často účastní kmenových bojů, při kterých se soupeři vzájemně nešetří. V jedné šarvátce je zraněn a dostává své druhé jméno Lenk, což znamená Chromý.

Někdo mu prostřelil nohu šípem. Už navždy bude kulhat. Ovšem Timur si z toho nic nedělá. I se svým postižením patří mezi výborné jezdce a skvělé válečníky.

Kdo si ale myslí, že jde jenom o bezduchou horu svalů, je na omylu… „Stejně zdatný byl i po intelektuální stránce, hovořil nejméně dvěma jazyky, persky a turecky, a živě se zajímal o dějiny, filozofii, náboženství a architekturu a s nadšením hrával šachy,“ líčí jeho všestrannou osobnost současný britský historik Simon Sebag Montefiore.

Tamerlánovy ambice sahají vysoko. Označuje se však pouze jako emír (velitel), nikdy si nepřisvojí titul chána, který náleží jenom Čingischánovým potomkům. „Obnovím slávu mongolské říše,“ rozhodne se ovšem pevně.

Volné chvíle tráví nad deskovou hrou, předchůdkyní dnešních šachů. Vytvoří tzv. tamerlánský šach, na kterém si zkouší válečnou strategii. Úspěšně ji uplatní i v životě!

Příbuzné dá popravit

„Přísahám vám věrné spojenectví,“ neváhá odsouhlasit Tughlakovi (1329/1330–1363), vládci Džagatajského chanátu. Vděčný Tughlak ho odmění. Přenechá mu správu Samarkandu (v dnešním Uzbekistánu), který se pak stává centrem Tamerlánovy říše.

Krátce poté ale Tughlak umírá. Tamerlán si brzy nachází nového spojence, kmenového vůdce Husejna, vládnoucího v Balchu a okolí (dnes sever Afghánistánu). Jako potvrzení strategické aliance si bere za ženu Husejnovu sestru.

Zdá se, že právě ona je tím jazýčkem na vahách, který udržuje mezi oběma muži příměří. Po její smrti se totiž vztahy dřívějších spojenců dramaticky zhoršují. Každý z nich chce vládnout sám. Ukáže se, že tím silnějším je Tamerlán. Husejna zajme. „Popravit,“ vyřkne ortel nad jeho dvěma syny.

Velkorysý dobyvatel

Kolem roku 1370 už Tamerlán vládne široké oblasti kolem Samarkandu. Chce ale uklidnit situaci v zemi, a tak si bere za ženu Sarai, jednu z vdov po Husejnovi. Navenek tak vytváří zdání, že má právo vládnout nad bývalým územím svého soka.

Chystá se uskutečnit svůj sen o velké říši. Rozbroje mezi potomky Čingischána (asi 1162–1227) mu hrají do karet.

O pomoc ho roku 1374 požádá jeden z nich – Tochtamyš (†1406/1407), kterého připravil o vládu nad středoasijským územím jeho příbuzný Oroschán (vládne v letech 1361–1377). „Pomohu,“ slíbí Tamerlán a s Oroschánem se rád utká.

Dobytá území potom velkoryse přenechává Tochtamyšovi. Jeho čas teprve přijde…